Dobreee ranoo dneska kluci mají dopoledne trénink a dneska odpoledne hrají první zápas proti Slovensku,jsou z toho dost nervózní ale já jim říkám že kdyby cokoliv jsem tu pro ně.
Právě jsme dosnídali a teď máme půl hodiny čas a potom jdou kuci na trénink a já jdu s něma. Takže se jdu taky připravit jinak toto je můj dnešní fit✌️
¡Ay! Esta imagen no sigue nuestras pautas de contenido. Para continuar la publicación, intente quitarla o subir otra.
++++++++++
Právě jdeme ke stadionu všichni sluchátka v na hlavě včetně mě a koukáme do mobilu musíme vypadat dost vtipně. Kluci se šli převléct a já mezitím šla si sednout co nejblíž k ledu.
Klukům to dost šlo ale pořád na nich byla vidět ta nervozita. Byly fakt tak šikovní že dokonce se jim ani nic nestalo, možná kvůli tomu že si chtěli zahrát aspoň ten první zápas.
Já jsem vyrazila trochu dříve ani nevím proč ale ve společnosti s něma vždy budete rádi když budete mít chvíli sami pro sebe nebo když bude chvíli klid. Takže možná proto. Cestou zpět k hotelu jsem viděla Slováky. Šli jsme bohužel okolo sebe. A taky jsem koutkem oka viděla jak po mě pokukujou a jak Dvorský něco šeptá Pišojovi nejspíš něco o mě nebo určitě protože se na mě koukali,byli hrozně nenápadní.
Když jsem dorazila na hotel jsem se šla ještě rychle podívat na rozpis zápasů aby jsem se ujistila že je v 16:30.
Potom jsem šla na pokoj si zase trochu uklidit a potom zase dělat něco do školy. Vzala jsem si tablet a šla tam dělat nějaký úkol co mi učitelka poslala.
++++++++
12:45
Už byl čas oběda tak jsem vyletěla z pokoje a běžela dolů protože jsem měla dost velký hlad. Po cestě dolů jsem málem porazila pár kluků ale to nevadí. Zaslechla jsem jen že se kluci mega těší na oběd tak mě zajímá co budeme mít. Málem jsem se taky rozjebala na schodech ale jen málem takže jsem vpoho. Doběhla jsem do jídelny kde už všichni byli tak jsem si šla k pultu kde je jidlo ale hned jak jsem viděla co tam je tak jsem se chtěla plakat.
Bylo tam totiž sushi a to já doslova nesnáším jen to cítím a už se mi dělá špatně takže jsem se rozběhla spět na pokoj a tam mi fakt do pláče bylo, aspoň vidíte co to se mnou dělá když mám fakt velkej hlad. Šla jsem si pro peněženku a šla se najíst do města.
"Jee cauu kam jdeš?" Zastavil mě Matěj před pokojem když jsem byla na odchodu."Mám hlad. A to dost velkej takže mě nechte všichni na pokoji" Řekla jsem vytočeně."A však máme oběd tak proč nejdeš tam?" Zeptal se zmateně."Ty nevíš co máme na oběd že." Jenom zakroutil hlavou že neví."Máme sushi. A teď už mě nech" A rozběhla jsem se. "Počkej na recepci jdu s tebou!" Jenom na mě pokřikl a já jen kívla ale jestli tu nebude do dvou minut tak jdu bez něj a nezajímá mě to.
Když přišel jsem se hned rozešla ke dveřím.
Když jsme šli už nějakých pět minut se mě Matěj zeptal "A kam vůbec dem?"
