Pouges and Kooks

22.

Můj pokoj byl vážně obří. Měla sem tam makeup stůl kterej nevyužiju ale tak či tak je tam dobrí světlo a zrcadlo. Stůl na dělání si ukolú a jiných věcí. Manželská postel no prostě byla obří. Bíla skříň, bíla komoda a jiný skříně. Taky tady bylo nový prkno. Z toho sem měla největší radost dlouho sem svoje prkno neviděla zůstalo doma v starém domě. Musím si ho vzít sebou a znova se dát všem podepsat a vyrít sve jméno. U mně to je tradice. Dávam to takhle každýmu.

"Nino! máš tady návštěvu!" zakřičel na mě táta a ja přemýšlela kdo to může být. Zešla sem schody dolů a tam stála Sarah.

"ahoj co se děje?" zeptala sem se jí protože tady před chvíli byli.

"no víš" řekla a jen na mě kývla ať jdu ven.

"jo tak tati nečekejte na mě nevim kdy se vrátim" řekla jsem. Schmatla sem svou mikinu od Jj která byla na schodech a natáhla sem si jí na sebe.

"jo tak jsi to užijte a hlavně opatrně" řekl Táta ale to už sme vyšli ven.

"tak co se děje?" zeptala sem se jí a koukla sem se na její vlasy které se kejvali ze strany na stranu.

"no víš Pope nás chce všechny prí na něco přišel a tak sem tě šla vyzvednout taky s Jjem" vysvětlovala mi Sarah a ja kejvala na porozumení. Jj mi zamával a ja se na něj pousmála a když sem pri něm už byla políbila sem ho.

-

"tak zjistil sem že jestli chceme Johna b dostat z vězení nemůžeme jen tak sedět" řekl Pope. Myslela sem si že me mrdne.

"no to nee Pope to sme nevědeli víš i co dělat?" řekla jsem na Popea sarkasticky.

"to ne ale myslel sem si že by nás něco mohlo napadnout" řekl Pope a ja kopla do krabice vedle stolů u Johna b kuchyně.

"hele něco mě napadlo no bude to složitý" řekl Jj a ja čekala co z něj vypadne.

"půjdu za Johnem b do vězení tam mu řeknu můj plán a přesvedčím ho na to jo to by mohlo jít." řekl Jj a postavil se na nohy. Chodil po místnosti a palcem kejval na varováni a do toho říkal.

"jojo to by mohlo jít" říkal Jj a my na něj nechápavě koukali.

"jdu za ním" řekl z ničeho nic a my se ho snažili vyptávat na to co chce provést no on nasedl na motorku a vyjel.

"neměli sme na to přijít společně?" zeptala sem se jich a koukala sem na Popea a ruce sem měla vyzvedlí nahoru jako obranný gesto.

-

"fajn zítra to bude dobrí!" přišel Jj ani nevim kdy a koukala sem na něj vydešeně a naštvaně.

"cos provedl? nic si nám neřekl" křikla sem na něj a chtěla vědet co udělal.

"půjdu za bratránkem půjčim si od něj sanitku a vemu Johna b to bude dobrí jo mám skvělej plán!" vykřikl do prázdna Jj.

"jseš šílenej!" vykřikla jsem a objala sem ho kolem ramen.

"snad ti to vyjde" řekla jsem mu a on mi vtisknul polibek.

"co mi ještě nevyšlo" řekl a pohrdal sebou. Protočila sem nad tím očima.

Hned potom mě Jj odvezl domů protože sem byla unavená. Rozloučila sem se s ním a už jsem jenom viděla jak ve tmě mizí. Bylo to divný že nejde na Twinkie ale tak vzali i Johna b i Twinkie.

S tátou sem se jen pozdravila a odmítla jsem večeři. Bylo už něco okolo půl noci a to fakt nechci. Potřebuju se vyspat na zítra i když sem vše dozvím až někdy večer v noci.

-

"je už 10 kde Jj vázne??!" zeptala se nás Kie a my všichni jen ramenama pokrčili. To byla odpověď.

"koukejte už tady je Jj" řekl Pope a ja se zvedla z gauče. Jj nám před tím jak odešel řekl svůj plán a ja věděla že nevyjde ale v koutku duše sem doufala že to vyjde.

"Tak co!?" zeptala se ho Sarah ale Jj vypadal až moc zklesle. Nic. Nevyšlo to. Kurva.

"ja to vědela!" zkřikla Kie a šla pryč z verandy.

Jj na mě jen pokroutil hlavou. Nevyšlo to. Jak sme předpokládali. Pane bože. Teď stačí jenom doufat. Nejhorší byl Johnův soud. Nejhorší. Kie po Wardovi vřískala. Bylo to strašný nikdo nic neudělal.

Jj mě objal a ja mu ještě víc začala brečet do ramene. Až teď sem přišla na to že co když to bude už jen a jen horší.

"snažil sem se dali mi do sanitky úplně někoho jinýho. Odvezl sem ho co sem měl dělat" řekl Jj a sedl si na gauč vyčerpaně.

"tak nic no už jen doufat" řekla Sarah a utírala si slzy z tváře a očí.

-

Jj mi voskoval nový prkno a Pope se mu do toho míchal a tak Jj po něm křičel. Nic sem nedělala a lehla sem si čelem ke čelu gauči na Johnove verandě když v tom sem zaslechla... Twinkie?

"wohoo!" křičel z Twinkie kluk kterej mi moc moc moc chyběl.

Hned sem se zvedla a běžela za ním. Hned sem ho objala. Mačkala sem ho v objetí a nechtěla sem ho už nikdy pustiť.

"jak to?!!" zakřičel Jj a šel za Johnem b. John b se nadechl.

"ztáhli obvinení" řekl John b. Jeho hlas mi tak moc chyběl. Byla sem ráda že je tady.

"takže celej můj plán byl na nic skvělý" řekl Jj a zasmál se.

"Jji tohle by vážně nevyšlo... ani to nevyšlo" řekla jsem směrem k němu a smála sem se.

Konečně něco dobrýho za tenhle měsíc. Chlapec kterej tak moc chyběl celý naší partě a konečně je tady.