2.

11 3 0
                                    

14:30

Právě jdu nahoru do svého pokoje se namalovat a převléct protože za půl hodiny se mám  vidět s Nylou, Kubou a Adamem.
Fit check ✌️

Namalovala jsem se a ještě chvíli šla koukat na instagram protože jsem měla ještě pár minut

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Namalovala jsem se a ještě chvíli šla koukat na instagram protože jsem měla ještě pár minut.
Po chvilce jsem se zase zvedla a vyrazila.
Všichni bydlíme na stejný ulici. Kuba hned naproti mě,Nyla pár domů vedle mě a Adam kousek dál ale pořád na stejný ulici. No to znamená to že nemusím chodit nějak daleko ale že na konci ulice je stopka kde si většinou dáváme srazy.

"Ahooj!" ozvala se Nyla za mnou.
"Čaukyyy!"

Došli jsme ke stopce a kluci už tam byly takže jsme se pozdravili a šli jsme do parku kde máme takové místo kam většinou chodíme.

Adam s Nylou šli kousek přede mnou a Kubou.
"Dneska hrajeme proti Kanadě nechceš přijít?" Ptal se Kuba.
"Jo klidně a bude tam ještě někdo?"
"No ještě asi tři kluci z týmu jestli to teda nevadí?"
"Nee vpohodě bude se těšit." Usmála jsem se na něj a on na mě zpět.On má tak hrozně hezkej úsměvvvv....

Došli jsme na místo a šli si tam sednout na lavečku u rybníka kde nikdy nikdo není protože je to celkem mimo cestu.

"Hej táta mi nabízel jestli by jste se mnou nechtěli letět za týden do Řecka protože on tam má práci a chce mě vzít sebou ale musíme vzít sebou ještě právě tři lidi budeme úplně sami jen my čtyři ale budeme tam jenom na tři noci. Co na to říkáte?" Řekl Adam hned potom co jsme se posadili.

"Tyvole tak to je hustý ale jo já jedu. Rodiče se s vašimi znají takže asi není problém." Řekla jsem po chvilce rozmístění.

"Jo já asi to samí." Usmál se Kuba na mě a Nyla jen přikývla.

"No super! Tak za pět dní odlétáme do Řecka!" Zařval radostně Adam.

++++++++

Seděli jsme tam asi hodinu a povídali si co chceme za ty tři dny udělat.
Ještě chvíli jsme tam seděli a pak jsme s Kubou už museli jít jinak by jsme to nestihli takže jsme se rozloučili a my odešli. Ti dva tam ještě zůstali.
My po chvilce chůze a kecání jsme došli ke Kubovi.
"Zavolám Kluky zatím jdi prosím pustit televizi u mě v pokoji díky." Řekl Kuba když jsme se vyzouvali, já na něj jen kívla a šla do jeho pokoje.

"Dobrý den." Pozdravila jsem jeho mamku která zrovna nejspíš vařila večeři.
"Ahoj Liv." Usmála se na mě.

Já vyskákala schody nahoru a šla do jeho pokoje zapnout tu televizi.
Po chvilce co jsem se posadila na jeho postel přišli i ostatní.
"Neříkal si náhodou tři kluci?" Zmateně jsem se ptala protože těch kluků bylo minimálně deset.

"Moc se ti omlouvám volal jsem jenom třem klukům a přišli jich víc."
"Ne to je úplně v pohodě Kubí za nic se neomlouvej." Usmála jsem se na něj.

Chvilku jsme tam ještě seděli já koukala na telefon a kluci si tam povídali. Moc jsem je nevnímala ale pochytit nějaký narážky na to že jsem jeho holka nebo sestra nebo cokoliv podobného si nevšimnout nešlo.

+++++++

Dokoukali jsme hokej a vyhráli jsme 4:1 takže vpohodě ale celkem se divím.

Musela jsem jít domů protože nevím kdy rodiče přijdou a tak musím udělat ještě večeři.

"Děkuju moc za pozvání." Usmála jsem se na Kubu když už jsem byla mezi dveřím na odchodu.
"Já děkuju že jsi přišla."Usmál se na mě a nejednou jsme se na sebe jen usmívali a koukali si z očí do očí.
Sjela jsem mu od očí k rtům a pak zase zpět k očím.

"Pusu pusuuu!!" Potichu se ozívalo za Kubou ale náš oční kontakt pořád nepřerušil.

"Už bych měla jít dobrou." Přerušila jsem oční kontakt a rychle utíkala domů.
Ještě když jsem zavítala dveře od domu Kuba je pořád měl otevřené a koukal na mě.
Usmála jsem se na něj,poslala mu vzdušnou pusu a zavřela dveře...

Heeyy je už celkem pozdě a taky je kapitola celkem krátká ale zato dost fire ne?🔥🔥
Prostě jsem si v devět řekla že napíšu kapitolu normální člověk by toto měl za půl hodiny ale já s mím adhd a koukání se furt na instagram jsem to udělala za hodinu a čtvrt.
No nic já jdu spát tak se mějte paaa
A taky dobrou noc 👋👋


°Neighbours°Where stories live. Discover now