66.

126 4 6
                                    

Snape mě chytil za bradu a přinutil mě se na něho podívat. ,,Jak se cítíš?" ,,Jak asi myslíte že se teď tak můžu cítit? Po tom všem co jste mi udělal? Po tom co mi udělal Brumbál? Oba se mnou zacházíte jakobych ani nebyla lidská bytost která cítí a vnímá co se děje. Mám toho všeho prostě dost." Snažila jsem se zůstat v klidu aby jsem neudělala nějakou hloupoust. Jemně jsem jeho ruku odstrčila a postavila jsem se. Zpříma jsem mu pohlédla do očí, sice byl vyšší než já ale alespoň jsem se před ním nekrčila v křesle. ,,Mám dost toho vašeho sedni lehni válej sudy, nejsem pes ani otrok. Musí to už přestat." ,,Nevzdám se tě." ,,Tak se ke mě alespoň nechovejte jakobych byla jen věc kterou vlastníte." V tom mi to došlo, z jeho pohledu a všech okolností to teď bylo úplně jasné. ,,Nic víc pro vás ani nejsem že? Jsem jen náhrada za mou matku? Jsem jen tělo se kterým si můžete dělat co se vám zlíbí?" Neodpovídal.

***
Snape si nebyl jistý co odpovědět, je to pravda, má pro ni sice více empatie než si myslí ale ona má i tak pravdu. Nikdy ji neviděl jako samostatnou osobu, viděl jen stín Lily Potterové která mu tak scházela. Ví že je to nespravedlivé ale nemůže si pomoct. Neumí milovat, nikdy nepoznal jak opravdová láska vypadá. I láska kterou cítil k Lily Potterové byla majetnická a nečistá, jen to vždy mírnil aby ji od sebe ještě více neodradil. Někde v hlouby duše ale ví že chce být pro Clair lepší, bojuje sám se sebou, neví jak být lepší. Tohle si Clair opravdu nezaslouží ale jak se změnit? Je to vůbec možné?

***

Dream Girl-Severus Snape FanficΌπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα