Snila jsem vždy po úspěchu,
vždyť ten by mi dal tu útěchu.
Útěchu, že v tom, co dělám,
žádnou chybu neudělám.
Nikdy jsem však nechápala,
že chyba vznikne, byť je malá.
Vždy jsem chtěla být chytřejší,
ta, co všechno líp vyřeší.
Často se to nedařilo,
když se něco pokazilo.
Vždy jsem měla pocit prohry,
že mé snahy nepomohly.
To zklamání po vší té snaze,
smetlo mě na chvíli snáze.
Snáze než kdykoli dříve,
vše se zdálo černobílé.
Poté jsem však na to přišla,
jak bych na vrchol já vyšla.
Vždyť malá chyba neublíží,
když se po ní výhra blíží.
Když pak přišel úspěch první,
říkám: "Do práce se vrhni".
Našla jsem tam ten svůj smysl,
nebrat to jako výmysl.
Nabralo to správný spád,
který mi však nedal spát.
Teď nic není černobílé,
po splnění prvního cíle.
