Kdyby měly fiktivní postavy draky

47. Harry Hart (Kingsman) a...

Jméno: Harry Hart
Přezdívka: Galahad, Galahad Sr., pan DeVere, motýlkář
Pohlaví: muž
Druh: člověk
Věk: neznámý
Místo narození: Velká Británie
Výška: 1,88 metru

Jméno: pan Pickle (†)
Druh: noční děs
Pohlaví: samec
Věk: vylíhl se před rokem 1997

~

Harry naštvaně položil komunikátor. Právě se od Merlina dozvěděl, že jeho kandidát Eggsy se nedostal přes poslední část výcviku. Štvalo ho to i proto, že Eggsyho otec také neprošel finální částí, i když jeho důvod byl úplně jiný. Po tom všem, jak daleko se Eggsy dostal a jak ho jediné stisknutí spouště dělilo od nového a lepšího života.
Harry si moc dobře pamatoval ten pocit, když mu rozkázali zabít draka, jehož znal od mala a staral se o něj až do konce výcviku. Nebylo to snadné. I když na venek nedával nic znát, odnesl si z toho pořádné trauma. Byl neskutečně rád za to, že to jeho milovaný společník noční děs jménem pan Pickle přežil a po mnoho dalších let mu dělal společnost.
Nočního děsa si vybral z prostých důvodů. Byl to drak tvořící v přírodě velká hejna a poslouchající jednoho vůdce smečky, takže se svého člověka bude držet a bude mu věrný. Byl to velmi inteligentní a snadno cvičitelný drak schopný učit se povely. Sice noční druh, ale denní světlo mu nevadilo a byl ideální hlavně pro noční mise. Navíc byl malý a nenápadný. Pan Pickle byl prostě ideální.
Harry se doteď bavil na vzpomínkou z výcviku, když při jedné noční akci byli rozdělení do dvou týmů po třech kandidátech a měli druhou skupinu nezraněnou zajmout i s jejich draky. Jejich tým se rozdělil a každý si vyhlédl svého soupeře. Na Harryho připadla jistá mladá žena a její větroskřípač. Měl velké štěstí, že si díky brýlím s nočním viděním všiml, jak se na druhé straně louky ten drak hýbe mezi křovisky. Sice nebyl ještě úplně dospělý, ale i tak byl celkem velký a poněkud nemotorný. Takže buď se ten drak a kandidátka rozdělili, nebo postupují spolu.
Harry si byl vědom, že větroskřípač je výborný stopař. Nebude to dlouho trvat a najde je. Harry si tedy nechal pana Pickla ještě poblíž. Nezbývalo nic, než čekat. A brzy větroskřípače dřív slyšeli, než viděli.
„Zůstaň." Nařídil Harry nočnímu děsovi a sám rychle a co nejtiššeji přeběhl o pár metrů dál a schoval se za strom. Soupeřův drak už byl vidět. Procházel lesem, sem tam se zastavil, nasál vzduch a pak zase pokračoval. Harry čekal až se dostatečně přiblíží. Drak přesně věděl, kde ho hledat. Když už měl Harry pocit, že jsou od sebe na méně než deset metrů, sevřel ruku v pěst a pak rychle roztáhl prsty. To byl signál pro pana Pickla, aby udělal nějaký zvuk a tím odvedl pozornost. Děs poslechl a tiše zapištěl. Harry na nic nečekal, druhou stranou vyběhl zpoza stromu a dvěma přesnými střelami střelil otočeného větroskřípače do krku uspávacími střelami.
Drak zařval, chvíli se motal, ale pak spadl na zem a spal. Jeho majitelku prozradil jeden slepý výstřel z opačné strany louky. Nejspíš chtěla risknout, že podle zdroje zvuku trefí toho, kvůli komu dělá její drak takový hluk. Jenže to jí nevyšlo. Harry dal rychlý pokyn svému drakovi a svižným tempem se vydali lesem na místo, odkud střela vyšla. Když byli poblíž, zastavil se a ukázal panu Picklovi další neverbální povel. Zakroužil na něj jedním prstem, pak ukázal na svou zbraň, pak na místo, kde se měla kandidátka skrývat a pak tou rukou zbraň chytil a přitiskl k sobě. Noční děs na nic nečekal a vydal se do akce. Vyletěl ke korunám stromů a zmizel Harrymu z dohledu. Harry sám postupoval dál, ale teď s extrémní opatrností. Zatím nevěděl, kde se mladá žena skrývá. Pak ale uslyšel její výkřik překvapení a rozběhl se za zvukem. Pan Pickle ji obklíčil z opačné strany, vrhl se na zbraň a a vší silou se snažil vytrhnout ji z jejích rukou. To už byl ale Harry u něj a přiložil hlaveň zbraně na její hlavu. Kandidátka svou zbraň ihned pustila a s rukama nad hlavou se nechala zajmout, zatímco oranžové oči pana Pickla nadšeně svítily a jeho krátký ocásek se samou radostí mrskal ze strany na stranu.
Harry na tohle rád vzpomínal. Byl hrdý na to, jak spolehlivý a věrný drak z pana Pickla vyrostl. A proto chápal, jak těžký a nelidský rozkaz byl zastřelit ho.
Ale nejenže Eggsy neprošel finální částí výcviku, ještě k tomu ze sídla Kingsmanů odjel ukradeným Arthurovým autem.
Harry dal vzpomínky stranou, vzal tablet a díval se kam jede. Nejdřív opravdu zastavil doma. Možná oznámit matce a malé sestře, že s nimi bude zase bydlet a případně u toho s nově nabitými zkušenostmi zbít otčíma. Jenže za pár minut auto zase odjelo. Harry ho pozorně sledoval, ale tak nějak tušil, kam pojede. A měl pravdu. Eggsy zastavil u hospody The Black Prince. Ale auto zatím neopustil. Nejspíš tam hledal onoho otčíma.
Harry ho tam dlouho stát nenechal. Využil toho, že Eggsy nevystoupil, ujal se dálkového řízení a zamkl ho. Zavřel okénko, nařídil autu, ať jede k němu domů, stoupl si na balkón ve druhém patře a čekal na příjezd. Auto brzy dorazilo a už přes sklo si vyměnil pohled s naštvaně se tvářícím Eggsym. Harry se vrátil do domu a zatímco Eggsy vystupoval, šel mu po schodech dolů naproti. Také pořád ještě cítil směs vzteku a zklamání, ale nebylo by od něj džentlmenské, aby mu to všechno ještě víc ztěžoval. Dal emoce stranou a nechal jen přísnost, ale klidný hlas.
Eggsy vešel dovnitř a s pohledem do země a rukama v kapsách se postavil před schody. Alespoň vypadal, že ho to mrzí.
„Zahodíš svoji největší příležitost, kvůli pitomému drakovi? A mě ponížíš tím, že ukradneš auto šéfovi?"
Eggsy se mu podíval do očí a opět v něm byl znát vztek a obvinění. „Zastřelil jste draka, abyste dostal tu práci?"
„Ano, zastřelil." Odpověděl Harry s klidem. Sešel posledních pár schodů, a otevřel dveře po pravé straně. „Ten rošťák mi to připomíná vždycky, když se jdu vykadit."
V koupelně bylo po zdech hned několik vitrín s mnoha nejrůznějšími motýly a dokonce i několika brouky, ale hned naproti dveřím byla zdobená polička se zlatou cedulkou nesoucí jméno pan Pickle, dokonce u zdi i s ornamentovým štítem a na ní... vycpaný noční děs.
Eggsy se na to chvíli zmateně díval, ale vzápětí jeho výraz přešel ve znechucení.
„Zastřelil svýho draka a nechal ho vycpat?" Otočil se na Harryho. „Jste pěknej úchyl."
„Ne, zastřelil jsem draka a pak si ho přivedl domů a staral se o něj jedenáct let, než zemřel na zánět slinivky."
„Cože?" Nechápal.
„Slepé náboje Eggsy." Vysvětlil Harry. Eggsy zavřel oči a povzdechl si. Jak ho tohle nenapadlo? U Kingsmanů se při výcviku připouštělo riziko ohrožení života jen při záchraně ostatních. Což se přesně stalo jeho otci. Harry teda raději změnil téma.
„Kde jsi JBho nechal?"
„Je u mě doma. Pro případ, že by se ten hajzl Dean pokusil znovu ublížit mojí mámě." Procedil naštvaně mezi zuby.
„Chápu." Harry mu položil jednu ruku na rameno. „Posílají mě na misi, ale až se vrátím, dám to do pořádku."
Tedy alespoň to si Harry myslel.

_______________________________________

Minimálně prozatím poslední postava ze světa Kingsmanů a v knize celkově poslední postava na nějakou dobu (Dragon Games se opět nezastavitelně blíží). Ještě znovu upozorňuji, že film Kingsman: Tajná služba má v ČR rating 15+ kvůli zobrazování krve a poněkud sprostší mluvě.
Nočního děsa jsem zvolila protože to byl první drak, který mi přišel na mysl, když jsem viděla Harryho filmového kernteriéra pana Pickla. Stejně jako on jsou noční děsové malí a díky svým výrůstkům působí takovým roztomilým rozcuchaným dojmem. Věřím, že by si spolu rozuměli.
Tak, pro nějakou dobu to teď bude všechno, doufám, že se vám kapitola líbila, mějte se fajn a uvidíme se třeba u jiného díla 😉.