měla jsem plakat, když jsme se loučili
to ještě kvetly třešně
brodili jsme se mořem trávy
mokrým od rosy a deště
nad námi oceán, tam hvězdy tančily
my dva už se nikdy neuvidíme
a nebo možná ve snu
někdy snad
,,Džentlmen se neptá, džentlmen koná,"
hněvá se babička
v přecpaném autobuse
Sluneční svit mi
dopadá na víčka
a odhaluje skvrny na ubruse
v zámecké hospůdce
na kliku okenní
věším si věneček z povadlých květů
pletla ho a druhou rukou balila cigaretu
Je pryč ten okamžik střetu dvou světů
A zbyl jen stoupající kouř, mraky a ptáci v letu
Zaplý je topení
Věneček usychá
Vzpomínky blednou
ČTEŠ
cernobily podzim
Poetrynas podzim ma barvu cerny a bily sbirka (ne)zamilovanejch basnicek, za ktery se budu urcite za par mesicu hrozne stydet
