5. kapitola

230 19 0
                                    

Amanda

Od našeho setkání s Charlesem jsme si celý den psali. Kdykoliv jsme měli čas jsme si dopisovali. Nějak se cítím více uvolněná když si čtu jeho zprávy.

Dokonce i Lay. Ale byla jsem ráda že ze mě nepáčila násilím co se dělo. Asi jí stačila moje dobrá nálada.

Ale dneska měla sama rande takže jsem zůstala v salónu sama... Už jen zametám aby toho ráno nebylo moc. Když někdo vejde.
„Už končím můžu vás objednat" řeknu a otočím se. Mezi dveřmi stojí Charles a v ruce květiny.
„Ahoj" usměje se.
„Ahoj. Copak tu děláš?" Odložím koště na stranu a oklepu si ruce.
„Nemůžu spát, jíst, žít. Všechny mé myšlenky se vrací k tobě" řekne. Stojíme naproti sobě.
Nasucho polknu. Kytku odloží na pult. Jemně mě pohladí po tváři. Zvednu k němu pohled. Vpíjím se do jeho zelených kukadel. Divím se že ještě stojím na svých nohách pevně.
„O tomhle sním už od první chvíle co jsme se setkali v obchodě" řekne a skloní se. Spojí naše rty v jedny. Ruce spojím za jeho krkem. Jeho ruce mě majetnicky chytí na bokách. Naše polibky se stali více a více chtivé a lačné po tom druhém.

„Charlesi.." zavzdychám mu do úst.
„Oui mon amour " zašeptá a naše rty se oddělí. Cítím své rty nateklé z jeho polibků.
„Musím pro Mathiase" položím mu dlaně na hruď.
„Pojedu s tebou "
„Jsem tu autem" řeknu.
„Tak pojedu za tebou " mrkne. Usměju se.

Samozřejmě že si to škvrně vybralo Charlesovo auto než mě. A nebudu komentovat jak poskakoval kolem něj jak malá opička.
...

Celý den jsme byli u nás zavřený v bytě. Mathy ho nechtěl pustit ze svého pokojíčku.

„Broučku nech chvíli strejdu přeci ho neuhraješ k smrti " zasměju se. Stojím opřená o futra a sleduju jak jezdí autíčky po koberci.
„Mamiiii" pohodí ručkama Mathias. Charles se jen zašklebí. Kouknu na něj. Pochopí že si chci promluvit.
„Hned se vrátím jo?" Pocuchá mu vlásky a zvedne se. Jde se mnou do obýváku.

„Am" osloví mě.
„Prosím půjdeš se mnou v pátek na večeři?" Zeptá se.
„Když mi Layla vyhoví v hlídání tak bych ráda šla "
„Dobře"
„Ale Charlesi. Jen naše minulost není hezká a může se stát že se cokoliv pokazí. A já tomu klukovi nedokážu vzít dalšího milovaného " dívá se mi z příma do očí.
„Chci být s vámi" řekne a chytne mé ruce do svých dlaní.

„Stlejdooo" vběhne k nám malý a hned se drápe Charlesovi na klín. Vysadí si ho na sebe.
„Tohle ti dám aby ses vlátil" podá mu jedno ze svých autíček.
„To nemusíš Mathi já se vrátím a budu vracet pořád " usměje se na něj Charles. Melej ho obejme kolem krku.

„Mám tě lád Chaliee" řekne a mě to chtíc nechtíc vyvolalo slzy.

Jiskra {Ch.L}Kde žijí příběhy. Začni objevovat