Sounds of Shire (LOTR, TH Czech Fanfiction)

část 5. - Listina

Nějakou dobu bylo ticho. Naprosté ticho, vyrušující pouze závan větříku a jednoduché noční zvuky. Až Bilbo nakonec promluvil... ,,Lupič? Jako já?" Utáhl si svůj župan ještě pevněji. Náhle se zatvářil jakoby se měl každou chvílí udusit, sevřel ústa, ohnul se v pase a zavřel svá hobití očka. 

,,Nemohu být lupičem, jste na špatné adrese," pokračoval, když otevřel oči. Prohlédl si všechny trpaslíky, kteří se mezitím dokolečka shromáždili kolem něj. ,,V okolí dvou kilometrů nenajdete hobita, který by se chtěl dobrovolně stát lupičem. Musíte za kopcem, možná za dva. Tady ne..." Bilbův výraz zůstával pořád stejný, stále jakoby se dusil. ,,A teď když mne omluvíte, je mi zle, jdu si lehnout," pověděl nakonec a odbelhal se do své nory. 

,,Bilbo Pytlíku! Takové laciné triky na nás nezkoušejte! Vím, že jste si ten župan utáhl schválně, ale na tom teď momentálně nesejde. Teď záleží na jiné věci..." vykřikl Gandalf a přistoupil k hobitovi, který už svůj župan povolil, stál na prahu dveří a vyčkával, co z čaroděje vyleze na povrch zemský. 

,,Jdeme na výpravu za osvobozením naší vlasti. Chceme pomoci Ereboru od draka Šmaka. Budete slavný, pokud se vrátíte zpátky domů," 

Bilbo zavrtěl hlavou a ukázal na cestičku vedoucí pryč z Kraje. ,,Tohle je vaše cesta. Tou se dejte, tam seženete nového a lepšího lupiče pro svou výpravu. Já nejdu, nezlobte se. Nashledanou," 

Načež otevřel dveře, opět je zavřel, uzamknul a lehl si na svou měkoučkou pohovku v obývacím pokoji. Zavřel oči a nehodlal se touto záležitostí už více zabývat. 

***

Bilbo se probudil kolem osmé hodiny ranní. Sluníčko už příjemně hřálo a venku za oknem se vše jevilo jako další krásný slunečný a teplý den v Kraji. Bilbo si promnul oči a zvedl se z pohovky. 

Rozhlédl se po místnosti. Vypadala pořád stejně. Krb, na němž se nacházely poskládané vázičky, obrazy jeho příbuzných na zdech jako obvykle, koberec na zemi. Prostě všechno jako dříve. 

Bilbo se usmál a šel do předsíně. Otevřel dveře své nory za účelem celou ji po noci pěkně provětrat, dostat do ní co nejvíce čerstvého vzdoušku, probrat ji z nočního spánku. 

Nastavil svou tvář příjemnému rannímu vzduchu a slunci. Jak se tak vyhříval, náhle si něčeho všiml...

Na zápraží ležela veliká listina. Hustě popsaná slovy a na konci pár kolonek, jež byly zaplněné podpisy. A také se tam nacházela jedna prázdná... Stálo tam: Lupič

Bilbo zatajil dech, jemně uchopil listinu do svých rukou, hleděl na ni a hluboce přemýšlel. V tomto stavu tam postával hodinu, ano, celou hodinu. Někteří hobiti procházející kolem Dna Pytle se značně divili. Bilbo stál jako solný sloup a hleděl na listinu jako na zjevení. 

Nakonec zvedl hlavu, slunko už bylo podstatně výše, než když se na něj podíval před nahlédnutím do listiny. Hobit si listinu celou pročetl. Dozvěděl se proč a jak a kdy a hlavně kde a kudy...

Vzal listinu do ruk a odnesl ji do nory. Pohodil ji na stůl a šel si udělat snídani. 

Po jídle se k ušmudlanému papíru opět vrátil. Ještě dlouho na ji zíral a potom zakřičel!

***

,,Pane Bilbo! Co se děje?" ptal se nechápavě Bilbův nejbližší soude, když náš drahý hobit přeskočil jednu jeho slepici. Bilbo běžel po cestičce směřující pryč z Kraje. 

,,Jdu na dobrodružství!" křičel Bilbo s nadšeným hlasem, zametal všechno kolem sebe, ani jednu slepici nenechal suchou. (If you know what I mean...)

Náš drahý hobit Bilbo Pytlík se nakonec na dobrodružství přeci jenom vydal. Utíkal lesy, poli, lukami. Neustále se rozhlížel kolem sebe. 

Ale trpaslíci nikde... Hobit naložený báglem a listinou na cestu zapomněl na jednu důležitou věc.

,,Musím najít trpaslíky! Bez nich jsem bezradný!" 

A právě tohle se projevilo jako jeden z největších problémů našeho drahého hobita Bilba Pytlíka z Kraje...

Ufff, doufám, že se vám to líbí. Připomínky do komentů, za votes moc děkuju. :3 Děkuji i za čtení, děláte mi radost. ;-)