Část 1

29 13 4
                                    

Jmenuji se Kira Wallker. Je mi 16 let a jsem docela normální kluk. Teda až na moje jméno- ano, fakt se jmenuji Kira. Je to dost divné jméno a schytávám za to šikanu. No, já si to nevybral.

Dobře, možná až tak normální nejsem. Mám tajemství- docela znepokojivé.
Myslím že mě někdo stalkuje.

Nebo spíš jsem si tím jistý. Aspoň na 99% jistý.

Začalo to docela nevině. Vzbudil jsem se ráno spocelý skrz na skrz jako kdybych uběhl maraton. Ale to mi zas tak moc divný nebylo.

Co bylo divnější tak to, že se mi to dělo další týden. Pořád a každou noc.
Štvalo mě to a řekl jsem to i mámě ale ta mi nijak nepomohla. Moje máma je totiž těžká alkoholička a nakromanka. Není moc při smyslech a můj otec je voják na vojně.

Podala mi balík paralenu že mi to pomůže. Nakonec jsem toho hodně vyzvracel. Pomohlo to asi jako zapalovač v požáru

Potom jsem začal mít hrozně divné pocity a chvíle mrákot a halucinací. Slýcham kroky v tichu a vidívám divnou postavu v šeru. A teď se to táhne tak měsíc. Od té doby jsem klidně nespal. Vypadám trošku jako mrtvola.

Crrr! Zazvonil mi budík a já se vzbudil spocený na kost. Moje paranoia začíná. Ani si nerozrhnu záclony. Vím že tam je někdo, něco.
V obyváku leží moje máma na mol opilá. Tak jsem ji ignoroval.

Ke snídani jsem si dal náhodný prášky a jako kostlivec sem se vypravil do školy. Říkají mi kostlivec často protože vypadám hodně mrtvě a nosím mikinu se vzorem kostí.

"Dnešek bude okej..." Řekl sem si a klid mi zůstal asi pár sekund než jsem otevřel dveře.
Ten- hajzl! Ta- věc! Ugh!
Před dveřma našeho šedýho šumperáku, co vypadá asi tak depresivně jak já, ležela zasraná lebka!

Udělalo se mi zle a začal sem se třást. Jo mám kosti rád, ale doprdele! Jsem už šílenec?

Ale přece nejsem blázen!

Ale přece nejsem blázen!

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kira The Reaper CreepypastaKde žijí příběhy. Začni objevovat