I'm the Doctor.

Část 4

Po 4 hodinách práce jsme konečně dodrhly celou laborku. Byla to opravdu velká dřina. Jenže přece jen se našel někdo, komu to zjevně moc nevadilo. Matt si u toho vyfotil několik selfie a David si pustil Mettalicu. Ale s Lil jsme si celou dobu povídali. Vlastně to nebylo tak hrozný. Hned, jak jsme dočistili laborku, šli jsme do kajut se převlíct.

"Fajn, myslím, že už se můžeme jít nasnídat" zasmála jsem se.

"Spíš naobědvat" Ušklíbl se David. Podívala jsem se na hodinky. Úklidem jsme strávili celé dopoledne.

"No..ano" Řekla jsem poněkud zaraženě. Vždyť to nemohlo trvat tak dlouho, uběhlo to docela rychle. A že bychom tam byli od půl jedenácté do půl druhé?

"Dnes je na oběd smažák s hranolkama" Řekla Lil s odporem. Nenávidí smažák.

"Super!" Popíchla jsem jí a kluci se přidali.

"Mňam!" Lil se na nás jen naštvaně podívala.

"Tohle není fér!" Všichni jsme se zasmáli. Pomalu jsme docházeli do poloprázdné jídelny. S pití byla kofola, což se k obědu náramně hodilo. Tady je to mnohem lepší než na zemi v roce 2016. Dávali tam opravdu příšerná jídla, hlavně v těch školních jídelnách. Při té představě jsem se otřásla, šla jsem ke snímači čipu a přiložila jsem ten svůj.

"Dobrou chuť slečno Drieflová" Usmála se na mě kuchařka a vydala mi oběd. Poděkovala jsem a oběd jsem si vzala. Hned za mnou šla Lily a za ní i kluci. Pomalu jsem šla k našemu stolu. Nechtěla jsem aby mi něco spadlo z tácu, tak jsemsi dávala maximální pozor jako každý den. David to moc neřešil, ten s tím táckem přímo balancoval. Div se mu vše nepřevrhlo. Ale ho to celkem netrápilo. Sedli jsme si a já si hned zabrala svojí modrou židli.

"No jasně" Ušklíbla se Lil a sama si sedla na svojí zelenou.

"Shh" Úšklebek jsem jí oplatila a napila se. Naproti nám seděli kluci.

"Budeš jíst ten smažák?" Zeptal se jí Matt.

"Co myslíš?" Koukla se na něho.

"To není fér! Já chci taky" Koukla jsem na Matta.

"Dobře, tak já třičtvrtě a ty čtvrt"

"Ne, já celý a ty nic" Dal mi polovinu.

"Si myslím" Zasmála jsem se a začala jsem jíst. Když jsme dojedli bylo půl třetí. ve čtyři jsme měli jít za Dálekem Arylem. Moc se mi nechtělo. Pevně jsem doufala, že mu nemuseli nacpat další sedativa, zopakovat bych si to nechtěla.