Smrtijedské Vánoce✔️

1. ČÁST-NÁKUPY

UPOZORNĚNÍ: O tento příběh máte právo zažádat autorku ve formě pdf nebo wordu do vašeho e-mailu.

ANOTACE: Kvůli mému pomalému psaní a rozmýšlení jsem byla donucena původní jednodílovku rozdělit. Když to půjde dobře (což snad půjde) tak na Silvestra přidám další část a kdybych to nestihla, tak další uvidíte na Nový rok. No a nyní: krásné čtení!

Jo a ještě jedna věc- písničky si nemusíte pouštět, jsou tam pouze abyste věděli o co jde :)

Severus Snape se zhluboka nadechl a pohlédl na bílou obálku. Jediné, co kazilo její vzhled, bylo jméno jeho adresáta. Severus Snape. Opatrně ji uchopil do ruky, jakoby čekal něco, co by ho mohlo stát život (což se opravdu mohlo stát) a pomalu odlupoval obálku. Jen co dotrhl poslední kousek, začala se jeho kabinetem linout koleda: 

We wish you a merry christmas! Povytáhl nad tím obočí a nechal píseň znít. Možná měl Pán zla prostě dobrou náladu a rozesílá koledy. Pak si ale všimnul růžku dopisu, který vykukoval zevnitř. Zamračil se. To, že je tam dopis, znamená, že něco bude chtít. A on měl v plánu letos strávit vánoční prázdniny ve svém kabinetu (samozřejmě až na večeři všech, co zůstali v Bradavicích).

Milý Severusi!

Milý? Co se to s ním děje????

Rozhodl jsem se, že bychom tento rok mohli uspořádat takovou vánoční besídku. No, besídku, spíš takovou brzkou oslavu našeho vítězství. Já vím, ještě jsme nevyhráli, ale doufám, že právě ty to pochopíš. Budeme si dávat dárky.

Voldemort? Dárky? Ty dvě slova mu prostě nešla dohromady.

Přines prosím nějaký vánoční stromeček, v Bradavicích je jich dost. Ocenil bych také, kdybys i ty přinesl pro některé z nás. Já budu mít pro všechny, ale chápej mě, nemůžu vykrádat všechny. Zas tak hrozný nejsem. Chci něco koupit a na to by bohužel moje finanční úspory nestačily. Takže, prostě budu muset něco vzít...

No, ale co jsem chtěl napsat. Přiznávám se, dolehla na mě vánoční nálada a za Boha se jí nemůžu zbavit. Zpívám si koledy, nakupuju dárky a ...dobře už zmlknu. Myslím, že ti právě dozněla písnička.

VESELÉ VÁNOCE, SEVERUSI!

„Panebože," vydechl Sev. „On se zbláznil. Ale když Vánoce, tak Vánoce," ďábelsky se usmál a v jeho hlavě se mu rýsoval plán na to, co by mohl koupit jeho lordstvu za dárek.

***

Lord Voldemort kráčel Příčnou ulicí a broukal si Jingle bells. Už měl dárek pro Averyho. Plyšového medvídka-v myšlenkách mu často viděl, že by si takového přál pro svého syna. Ale proč to kupovat jeho synovi, když to může koupit jemu? Pro Malfoye to bylo jednoduché. Stačilo zajít k Borginovi a Burksovi a už měl ten zvláštní předmět. Byla to taková ruka. Když jste do ní něco dali, sklapla. Přesně to se Luciusovi bude hodit, říkal si. Konečně mu někdo vytrhá ty jeho příšerné vlasy. Pro jeho syna, Draca, to bylo naproti tomu velmi těžké. Po dlouhém váhání zašel do toho divného obchodu Kratochvilné kouzelnické kejkle a popadl zde nápoj lásky. Podle toho, co slyšel, byl velmi účinný. A navíc, Draco si často pro sebe stěžoval, že nikoho nemá. Pravda, když vešel do obchodu, všichni na něj koukali jako na zjevení- zvlášť když si u toho broukal Jingle bell rock.