Životní šance

Nová příležitost

Nevím, co to ty Korejce zase napadlo, ale zhruba po třech dnech od focení jsem byla nucena se dopravit do SM, kde na mě čekala prý nabídka, která by pro mě mohla být novou příležitostí. Zaprvé, pokud vím, podepsala jsem cár papíru na roční modelingovou stáž, tak co mi zas nabízí? Akty fotit fakt nebudu.
Tentokrát se mého odvozu zhostil Yunho, protože Changmin od rána moderoval v rádiu a upřímně, po tom, co jsem zjistila, že se mi Changmin hrabal v mých věcech, tak jsem měla opravdu velkou chuť ho při další příležitosti v autě zabít. A Yunho to pravděpodobně všechno vycítil. Upřímně bych se tomu ani nedivila.
Pokud jde o to, jak mě Taemin vlastně dostal do Koreje, tak jsem se ho na to chtěla poptat, ale den po focení odletěli do Japonska na koncertní šňůru a Kai se mi raději v SMku vyhýbal. Tedy, možná neúmyslně, přeci jen se zdá, že sám má dost nabušenou schedule.

"Výborně, jsi tu," vyzvedl mě mladičký manažer, kterého mi přidělili ani nevím kdy.

"O co jde?"

Šla jsem rovnou k věci. Podal mi složku s papíry. Při pohledu na nápis na nich mi to došlo. Který idiot mě navrhl jako vedlejší roli do dramy? Pročetla jsem si stručný o bsah na počátku a zamyšleně hleděla na text. Ten, kdo to vybíral asi ví kulové o mém vkusu. Proboha...

"Myslím, že ti role zazobané holčičky celkem sedne," poznamenal manažer a já na něj okamžitě hodila vražedný pohled.

"Leda ve snu. Nikdy, opakuji, nikdy nebudu hrát zazobaný děcko, co si neumí vážit toho, co má," zasyčela jsem.

Překvapeně na mě vytřeštil oči. Okamžitě jsem mu vrazila do ruky skript a zamířila zpět do výtahu, ze kterého jsme před několika minutami vyšli.

"Vyžádal si tě tam Jongin," křikl za mnou.

Ztuhla jsem a otočila se. Cože to řekl? Jongin si mě osobně vyžádal do dramy? To se mi snad zdá. Ale nic to nemění na faktu, že tuhle roli opravdu nehodlám hrát.

"Tak ať si Jongin políbí svůj zadek, protože tuhle roli hrát odmítám."

Najít Yunha, aby mě zas hodil domů, byl oříšek. Musela jsem prošmejdit snad celou budovu, než jsem ho našla ve zkušebně po hromadě se Super Junior. Zrovna asi probírali něco zajímavého, ale sotvaže jsem vešla, tak utichli.

"Oppa, potřebuju hodit pryč, dřív než mě najde Jongin," zamumlala jsem a odmítla se na kluky podívat.

"Cos mu provedla?"

Yunho se okamžitě drápal na nohy a popadl svou mikinu, kterou si patrně sundal.

"Já nic, to on mně. Já mu dám roli zazobaný holky..." zatnula jsem ruce v pěsti.

"Jo tohle, víceméně byste spolu hráli pár, když už jste se podle Changmina tak hezky vykousli, tak proč ne?"

Okamžitě jsem zrudla a hodila po něm ublížený pohled. On se mi fakt směje? Junioři taky dusili smích. Jak já je najednou všechny nenávidím.

"Odmítám hrát něco, co odsuzuju," sykla jsem a otočila se na patě.

Ve dveřích se akorát ukázal Jongin, sotva mě uviděl, tak se mu na rtech usadil úsměv. Vykročil ke mně, ale já proklouzla kolem něj a zamířila ke schodišti. U výtahu by mě snadno dohnal. Seběhla jsem co nejrychleji několik pater a vyšla z budovy SM Town. Prdím na Jongina, prdím na Yunha a doslova seru na Changmina. A Taemina osobně zabiju. A když už jsem v ráži, tak bych mohla proplesknout Lee Soomana.
Pěšky jsem se vydala na procházku městem. Yunho se mi snažil asi pětkrát dovolat, ale ani jednou jsem mu to nezvedla. Kruci písek, už ale jen týden a pár dní a budu mít svůj byt. Přišla mi esemeska. Byla od manažera, že mám zítra focení nějaké kolekce oblečení s EXO. No super, člověk se snaží Jonginovi nově vyhýbat a končí to takhle. Co jsem komu zas udělala?
Skončila jsem v parku nedaleko dětského hřiště. malé děti si tu hrály pod dohledem svých starostlivých matek. Podala jsem sotva tříleté holčičce míč, když se ke mně zakutálel. Zdvořile mi poděkovala a šla si zase hrát.