Boy, what's your number? [EreRi CZ] ☑

Playing with fire

Jestli jít v devatenácti na práva bylo moudrý rozhodnutí, začnete zvažovat ve chvíli, kdy si záda schovaný pod vaším sakem, který stálo víc než hodnota života všech těhle ztracenejch smradů dohromady, musíte opírat o zeď, která se posledně seznámila s utěrkou nebo prachovkou ještě v době, kdy tu namísto zaflusaný věznice chodili dinosauři. Současně Vám ve výhledu na všechnu nádheru před Vámi překáží jakási rozmazaná linka zhruba vprostřed očí ve formě horní obroučky na brejlích, která drží na místě sklíčka, abyste si mohli skutečně detailně prohlídnout, jak všem těmhle nadějnejm chlapcům před Vámi padá od huby žrádlo, a při označení 'žrádlo' Vás div hanba nefackuje, protože nazvat tyhle splašky i splaškama, by byla urážka splašků.

Těžko říct, jak jsem se tady ocitnul. Měl jsem prostě velký sny a plány, že se budu moc rvát jako hrdina za spravedlnost. Místo toho jsem skončil na místě, kde se kolem mě pohybujou existence, díky kterejm se za ni musí bojovat. Děcka, který sotva překročily dvacítku, a i tak z nich má každej čtyřicetiletej bachař nasráno v kalhotách. Zloději, násilníci, podvodníci, vrazi - soukromí, sérioví, jakejkoliv parchant vysmívající se pravidlům slušný společnosti, co Vás napadne, jakejkoliv přestupek, co Vás napadne, tu je reprezentovanej jednim z těhle kluků. 

Už je to dlouho, co jsem tady skejsnul. Vlastně to bylo z mojí vůle. Zjistil jsem, že práce prokurátora mi prostě nesedne. Obhajovat lidi, co jsou zmrdi a žalovat lidi, co zmrdi nejsu, neni to, co jsem si představoval, že budu dělat. Chtěl jsem bránit spravedlnost, a takhle jsem ji pošlapával a ještě se tvářil, že dělám něco proto, aby pošlapaná nebyla. A tak jsem skončil tady. Teda, ne přímo tady, první věznice ve který jsem dělal inspektora, byla někde na druhý straně státu, teď je to asi dva, tři tejdny, co jsem v lochu pro největší mladistvou verbež, kterou lze najít.

Za léta praxe jsem se naučil v těhle šmejdech docela číst, a jak jsem tak cestoval z věznice do věznice, tak se tahle moje schopnost osvojovala čím dál tím rychlejc. Věděl jsem tak moc dobře, před kym se mít na pozoru a nad kym můžu ve svý podstatě mávnout rukou. Kdyby'sme to vzali popořadě, jak teď seděj u stolu, s tim že bych začal klukem, kterej mi je teď nejblíž v řadě napravo, i když mezi stolem a zdí, kde stojim, je dostatečně bezpečná vzdálenost na to, abych stih' přiběhnout k nim, kdyby se něco dělo, anebo naopak stihnul zmizet pryč, kdyby se jeden z nich rozhod', že ho moje přítomnost obtěžuje.

Číslo 2534 – Connie Springer. Nízkej, na krátko ostříhanej kluk, kterej moc inteligence nepobral - vrah. Obhajoba tvrdila, že šlo o zabití z nedbalosti. Číslo 2535 – Armin Arlert. O něco vyšší jak já. Blonďáček, kterej na první pohled připomíná spíš vlastní ženskou verzi. Manipulátor a podvodník. Na krku má milionový podvody, údajně i několik organizovanejch vražd, ale to žaloba neprokázala. Číslo 2536 –Jean Kirstein, kterýmu tu nikdo neřekne jinak, než koňskej ksicht, takže jestli jste šikovný, došlo Vám, že má protaženej obličej. Zloděj, spolu se svym pihatym, černovlasym kamarádíčkem, číslem 2537, Marcem Botem. Partnerský zločiny, ale ne ty typu krádež chleba z obchodu. Hloubějc jsem to zatim nezkoumal. Ještě jsem s nima sezení neměl, ale kdyby to nebylo něco závažnýho, nebyli by v týhle base. Další páreček 2538 – Reiner Braun a 2539 – Bertold Hoover. Oba dva dosahující vejšky, že by se nejvyšší budova světa mohla jít zahrabat. Oba nájemný vrazi. Žalobce jim dokázal přes dvacet vražd, do Hoovera byste to na první pohled rozhodně neřekli.

A konečně poslední číslo, na kraji levý řady. 2540 – Eren Yeager. Na první pohled kluk s tvářičkou a postavou, pro kterou by holky, a troufam si říct, že i některý kluci, zvlhli a udělali první poslední. Těžko ho specifikovat jako vraha, zloděje, manipulátora nebo násilníka. Kdyby existovalo nějaký slovo jako vrahozlodějomanipulátoronásilník, tak by se popsat dal. Shrnuto podtrženo, tohle individum je všechno dohromady. Jako kdybyste od každýho zmrda na světě vzali kousíček a spojili ho s nějakym jinym kousíčkem z někoho dalšího, až dokud by nevzniknul koncentrovanej zmrd. Občas si řikam, jak to, že je takovejhle rapl ve věznici, kde je i kluk, kterej je "jenom" vrah. Za těch pár tejdnů, co se tady pohybuju, už jsem zjistil, že něco jako pravidla, podřízenost, poslouchání a autorita pro tohohle hajzlíka neexistuje.