"Vítej na svět, Antarktido."
"Jak si jí to řekl?"
"Antarktida?"
"Proč zrovna Antarktida?"
"Protože si stále pamatuji, jak moc miluješ sníh. Taky vím, že Antarktida je tvůj sen, a tvůj sen se zrovna narodil."
"Kvůli toho jsi musel flirtovat se zdravotní sestřičkou?"
"Sunny!"
"Ty mě prostě musíš donutit se tady rozbrečet. Nenávidím tě. Nemůžeš jít pryč, abys mě neviděl plakat?"
"To je smůla, protože mě se už nezbavíte."
"Antarktido, snad se z toho člověka, který je pravděpodobně tvůj biologický otec, nezblázníš."
"Ha. Ha. Ha."
"A dostanu někdy ten výlet na Antarktidu?"
"Ne, tady máš Antarktidu a zadarmo!"
"..."
"Ale no tak, řekni, že mě miluješ."
"..."
"..."
"Miluju Antarktidu."
"..."
"Nemrač se! Přeci v Antarktidě je kousek tebe - snad fakt jen malinký kousek -, ale je."
"To bylo milé."
"Snažila jsem se."
"No, bylo to zábavných devět měsíců."
"Myslím si, že ta zábava nás jen tak neopustí."
KONEC
![](https://img.wattpad.com/cover/58654273-288-k207221.jpg)
YOU ARE READING
ANTARKTIDA 2✔️
Short StoryMožná Sunny jednou dokázal opravdu dát Antarktidu. ©2016 All rights reserved | @fwhknx | Short Story