Petr Lexa Aneb Láska Na Celý Život [DOKONČENO]

19.Část

Pohled Sarah:

S:"Co tu chceš?!"vyjela jsem na něj sebevědomě.

Vá:"Ty víš co chci!"řekl úchylně.

S:"No říkej! Nevím!"přibližoval se.

Vá:"Chci tebe! A určitě se ti to bude líbit, to mi věř!"a skočil do naší manželské postele. Kde jsou ti policajti sakra?! Klid, klid.

S:"No a co? Mám se z toho po*rat nebo co?"řekla jsem naštvaně.

Vá:"To né..."mlčel"Jen se poddat!" a začal mě líbat.

S:"Hmmm! Hmmm!"křičela jsem do polibků. Které se mi nelíbily.

S:"Ne-nech toho!"brečela jsem hned jak se odpojil.

Vá:"Ten tvůj podělanej pláč mě nepřinutí!"zařval hrubě. Já jen brečela.

S"A-a proč t-to děláš?"ptala jsem se. Opravdu tomu nerozumím...

Vá:"Od té doby co mě Petr zmlátil tak toužím po tom abych mu ublížil a tobě ještě vic!"vysvětlil to.

S:"Vždyť jsme byli kamarádi! A to jsi musel alespoň tušit že mě Peťa jen tak nedá!"vzlykala jsem.

Vá:"Už ticho!!!"zařval a pokračoval.

Surově mě líbal a začal si rozepínat knoflíky u kalhot. Pořád mi jednou rukou, už teda ne tak docela pevně držel ruce. Skusila jsem se vyvlést ale on si toho všiml a hned stiskl daleko větší silou. Bolelo to. Strašně moc.

S:"Va-Vadime ne-nech toho!" prosila jsem. Nevnímal. Pokračoval.

S:"Prosím Vadime! Prosim!" brečela jsem dál.

Vá:"Do prdele ztichni!"zařval a já hned zmlkla.

Vyndal si ho. Položil ho na mé stehno. Měla jsem jenom košilku a spodní prádlo. Začal si honit?! Přede mnou?! To snad nemyslí vážně? Fuj. Zavírám oči.

Vá:"Okamžitě otevři oči a dívej se!"zařval zase a dal mi facku.

Já radši ihned otevřela oči a znechuceně se dívala. Fuuj. Za pár minut se na mě vystříkal.

S:"Co děláš?!"pištěla jsem.

Vá:"Mlč nebo to bude bolet!" vyhrožoval.

Já tedy radši mlčela. On pokračoval. Položil mě na záda a sundal mi všechno oblečení. Šel rovnou na věc. Dal si kondom a narval ho tam.

S:"Ty-ty PÍ*O!! Auu!!"zařvala jsem snad na celý panelák. Někdo vkročil do bytu.

Pl:"Kde jste?"zakřičeli. Já si jen zakryla prsa.

S:"Ta-tady v lo-ložnici!"koktala jsem.

Pl:"Ruce nad hlavu a tu ženu nechte na pokoji!"zařvali na Vadima.Jeden z nich ke mě přiběhl."Tady. Vemte si to!"a podal mi deku.

S:"Dě-Děkuju!"brečela jsem.

Pl:"Potřebujete ještě nějak pomoct?"zeptali se.

S:"Můžete prosím, zavolat mému příteli? Chtěla bych aby přišel." bylo mé přání.

Pl:"Dobrá. Jeho číslo?"zeptali se.

S:"V mém mobilu. Támhle!"
ukázala jsem na můj mobil.

Po chvilce

Pl:"Váš přítel za vámi za chvilku dojede. Chcete čaj nebo něco?" optali se vlídně.

S:"Kávu prosím."odpověděla jsem.

Odešli pro tu kávu. Petr zatím přišel.

P:"Zlato! Co ti ten debil udělal?" zeptal se hned.

S:"Ch-chtěl mě znásilnit. A bil mě!"brečela jsem u něj v náručí.

P:"Dobrý! Už ho chytli!"
Uklidňoval mě...

Dobrý co? Já si myslím že to bude ještě zajímavější!

Papa :* vaše Baru