K.: Jsem vyvrhelem, vlkem samotářem. Bloumám světem. Nebo jen jedním městem. Jako poutník od domu k domu. Od zastávky k zastávce. Dnes jsem nasedl na čtyřiaosmdesátku a jel dlouhou okružní jízdu. Vlastně ani nevím, proč jsem to udělal. Jenom asi ten poetický výraz koukání z autobusového okna, míjení všeho, poslouchání až depresivně pomalých písniček, jediné moderní radosti... Asi jsem si připadal, že jedu pryč, že jedu daleko od tebe.
K.: Nakonec jsem ale musel vystoupit a kouzlo se vytratilo. Nebylo to jako jízda autem s tebou. Bylo to dost chudé a osamělé. S tebou jsem se nikdy necítil sám, víš?
YOU ARE READING
Curls II ✓
Short Story"Odpusť mi, anděli, zhřešil jsem." Vázané pokračování povídky Curls. Temnější. Snad procítěnější. Plné vzpomínek.
