Už jsem se skoro spala když se ozvalo zavrčení. Vyskočila jsem na nohy a skoro až s klepájícími rukami stiskla hořící kus dřeva, který jsem vytáhla z ohniště.
Byla jsem vystrašená a v nervech.
Co se děje? Proč vrčíš?
Ohlédla jsem se na vlka, který se přísahám v duchu smál. Packu měl přehozenou přes čumák a jeho oči mě pozorovaly.
Zamračila jsem se a sedla si na svoje místo a on ukázal packou na místo u něj.
Copak, copak? Bojí se snad spát sám pan černobílý
Vlk
ČTEŠ
Černobílý vlk
Short StoryUpozornění!! Přepis příběhu- přepis kompletního příběhu- nejsem spokojená s tím jak vypadá. :)) Proč tvá srst nemohla splynout s okolím? Kdyby tomu, tak bylo nemusely by tě nenávistné a chamtivé duše lidí chtít pronásledovat a pak tě mít jako trofej...
