5. díl

671 56 1
                                    

Po pár hodinách: 

TaeHyung mě naposledy políbil a oblékl se. 

"Tak...zatím Kookienku můj." zasmál se škodolibě a odešel. 

Zabořil jsem obličej do polštáře a začal jsem vzlykat. Jin prošil kolem mého pokoje a jako jediný si mě také všiml. 

"Proboha Kookie...co se ti stalo?" pohladil mě po holých zádech. 

"Jinnie...nedívej se na mě, prosím." vzlykl jsem. 

"Ach jo maknae...tak pojď zlatíčko." řekl a zabalil mě do deky. 

V náručí mě odnesl do koupelny a napustil do vany horkou vodu. Pomohl mi si sednout a začal mě umývat. Nikdy jsem se necítil hůř jako teď. 

"Kookie...povíš mi co se stalo, prosím?" zeptal se mě zvědavě a pohladil mě po tváři. 

"T-taeHyung...on..." znovu jsem začal plakat. 

"Tak proto jsi tolik křičel...Kookie....to je mi líto."po tváři mu stekla slza a přitáhl si mě k sobě blíž. 

Omotal jsem mu ruce kolem pasu a vzlykal mu do trička. 

"Ale...Kookie nám pláče. Tak copak? Byl Tae dobrej?" zasmál se Jimin a opřel se o futra dveří od koupelny. 

"Jimine...nech toho." řekl klidně Jin. 

"Jak o tom sakra víš?" vyjekl jsem. 

"Domluvili jsme se. Jak asi. Tak zatím." pokrčil ramenem a v klidu odešel. 

"JungKookie...nevšímej si ho." pohladil mě Jin po vlasech. 

"Ale...to nejde. Nejradši bych jim dal po hubě. A oběma." utřel jsem si slzy. 

"Klid. Ano? Tohle ti nepomůže. A Tae to může udělat kdykoliv znovu." prohrábl si vlasy a zamyšleně se díval na zeď. 

"Kookie...nerad to říkám, ale...budeme tě muset dát na starost Monovi. Teď už nemůžeš chodit nikde sám, když bude poblíž Tae nebo Jimin." povzdychl si. 

"Jine...já s ním být nechci." do očí se mi nahrnuly další slzy. 

"Kookie, je to jediné rozumné řešení. Musíš si k němu najít cestičku. Pak už to bude v pohodě, až ji najdeš, věř mi. Každý to tak měl." políbil mě na čelo a pak pomalu odešel. 

Vrátil se po chvíli s oblečením a osušil mě. Pak mě oblékl a dovedl mě do pokoje Rap Mona. 

"Co potřebujete kluci?" ochotně se na nás Mon usmál. 

"JungKookie a Tae...no...jak bych to řekl..." poškrábal se Jin na zátylku. 

"Já vím. Slyšel jsem to." povzdychl si Mon a stoupl si z postele. 

"Nejradši bych mu dal do huby, aby si to zapamatoval." zavrčel a přitáhl si mě k sobě do objetí. 

"No...JungKookie už nemůže být tady sám. A jedinej asi nejschopnější člen jsi ty. A navíc jsi leader, takže jsi jediný, kdo jim může zabránit v něčem na plné čáře." řekl Jin. 

"Jo. Něco s tím uděláme, hmm?" podíval se na mě Rap Monster a já se slzičkami v očích kývl. 

"No vidíš...a už nebul prosím tě." sevřel mě v objetí ještě víc a já mu omotal ruce kolem pasu. 

"Už se tě nikdo ani nedotkne. Slibuji." řekl a Jin odešel. 

"Mone...ale...co když i tak tě budou ignorovat?" zeptal jsem se ho. 

Treason /JiKook cz/Kde žijí příběhy. Začni objevovat