My dominant Babysitter - H.S.

#Chapter 26#

O pár dní později

Mám pocit, že už je vše jako dřív. Tak kouzelné a skvělé, protože jsme s Harrym zase přátelé. Jako za starých času se bavíme, smějeme a navzájem se slovy doplňujeme.
Řekli jsme si, že zapomeneme na události předešlých dní, kdy mi Harry ukázal svou další tvář.
Vím, že vevnitř jeho, pořád ta zlá stránka je, kterou už doufám nikdy neuvidím, ale přestala jsem si s tím motat hlavu.

Zapla jsem si Macbook a najela na YouTube, kde jsem si pustila ''Super náhradník'' .
Ten film zbožňuju, stejně jako Amandu Bynes, a potřebuju se nějak odreagovat.
Asi v půlce filmu se otevřely dveře od mého pokoje a do nich vešel Harry. Pozvedla jsem na něj své tmavé oči a on se usmál.

,,Chtěl jsem se tě zeptat, jestli nemáš hlad?'' Posadil se vedle mě a mrkl na obrazovku. Když si všiml na co se dívám, úsměv se mu rozšířil. ,,Taky máš ráda Amandu Bynes?''

,,Aby ne, je skvělá.'' Koutky jsem zvedla nahoru a dodala. ,,Možná něco malýho bych si dala.''

,,Dobře, tak já rozmrazím ty malinký pizzy a hned se vrátím. Koukneme pak na Královnu ročníku?'' zazubil se a já se stálým úsměvem na rtech kývla.
Harry se odporoučel do kuchyně a bylo slyšet, jak si pobrukuje nějakou neznámou písničku.

Dad's point of view

Hledal jsem ho po celé Anglii. Poslal jsem všechny schopné muže včetně Louise a Liama.
Styles má pod kontrolou celé Holmes Chapel a Londýn a přesto ten zmrd není k nalezení.
Nikdy jsem si nemyslel, že budu nenávidět svého jediného syna. Už v té nemocnici mi bylo jasné, že ON nemůže jen tak zemřít.
Jediné, o co tu teď jde, je, že se to nesmí dovědět Clara.
Nesmí se dozvědět nic o své minulosti. Nic o mé práci. Musí jen nenávidět Stylese a žít s ním život jako Falena.
Udělám všechno proto, aby se ti dva nesetkali, protože vím, jak moc svou sestru Meisn miluje a nedovolí, aby žila jako všechny ostatní.

Vytočil jsem číslo na Stylese a chvíli čekal, než telefon zvedl.

,,Georgi?'' zeptal se do telefonu. ,,Voláš vskutku nevhod. Dělám nám s Clarou jídlo,'' vyčetl mi a já pozvedl obočí.

,,Možná je to má dcera, ale ty o ní mluvit jako o Claře nesmíš, Stylesi. Varoval jsem tě! Na její narozeniny přijedu a potvrdím si, že tě řádně poslouchá. Musí si jídlo zasloužit, takže doufám, že si-,''

,,Ano, neměj obavy. Je v pořádku!'' přerušil mě značně nervózně.

,,Padre?'' ozval se dívčí hlas v pozadí. Harry něco zašeptal a Clara znovu promluvila. ,,Harry, dej mi ho! Potřebuju s ním mluvit!'' naléhala a já se celý napnul.

,,Georgi, chce s tebou mluvit,'' řekl jen Harry a než jsem se nadál, slyšel jsem Claru.

,,Padre?'' Zaslechl jsem její jemný hlas.

,,Prosím?'' podivil jsem se. ,,Proč mi tak vlastně říkáš?''

,,Líbí se ti snad více fotr? Klidně se k tomuhle oslovení vrátím!'' odsekla chladně a já zavrtěl hlavou, i když to nemohla vidět.

,,Ne, zůstaňme u Padreho. Co potřebuješ?'' zeptal jsem se mile a Clara si povzdechla.

,,Chci na chatu dojíždět, kdy se mi zachce! Náhrobky mamky, táty a Meisna jsou zanedbané. Smím?'' požádala se mě a já na své kancelářské židli zamrzl.
Kdyby jen věděla, že na mém názoru nezáleží. Že jediný, koho se na to může ptát, je teď Styles.
Taky jsem posmutněl, když nazvala toho přítele Carol svým tátou. Já jsem její otec! Ale... chovám se vůbec tak?