*** I am here for you... ***

1K 42 9
                                    

Pohled Karen

Nevím jak dlouho jsem spala. Když mě probudí jemné drncání postele a hlasy ozývající se šeptem kolem mě. Otevřu pomalu oči, nebo se o to spíše pokusím, jelikož jsem opravdu unavená a moje tělo není připravené se ještě probudit, ale přece jenom se o to pokusím, protože moje zvědavost je silnější. Podívám se na osobu pohybující se vedle mě a zjistím, že mě odvážejí z pokoje někam pryč.

„Jen v klidu Karen, to je v pořádku. Nelekej se" hlas který mě uklidňuje poznám, patří Petře jedné ze sester z onkologie „ Co se děje, kam mě to vezete" zašeptám, jelikož mám v krku jak na sahaře a můj hlas trochu selže.

Po chvilce se mi podaří rozlepit pořádně očí a vidím jí se usmívat. „Převážíme tě na samostatný pokoj, tvůj přítel ti zařídil nadstandart Karen. Má tě hodně rád. Vytáhl dokonce z postele ředitele nemocnice. Klidně spi dál, jen tě přešoupneme" to už jsme ale na místě a já jen sleduji jak mě sanitáři spolu s ní zavezou do pokoje. Nestačím se divit. Je to tu úžasné, dokonce je tu i televize, lednice. No páni. Přemýšlím nad Niallem a musím se usmát. Ředitele nemocnice zakroutím hlavou a můj úsměv se rozšíří, když si představím Nialla jak to všechno zařizuje.

Když je všechno na místě včetně mých věcí popřeje mi Petra potom co jí poprosím o vodu krásné sny a já se zabořím zpět do polštáře, jelikož je něco málo po půlnoci a opět upadnu do říše snů.

Pohled třetí osoby

Zatím co v Praze usíná mladá dívka s úsměvem na rtech a s myšlenkou na modrookého blonďáčka, Niall přechází mezitím i přes tu pokročilou hodinu po svém domě a je čím dál tím víc nervózní. Jeho myšlenky jsou plné té úžasné dívky, která je tak statečná a u které už by chtěl být. Z jeho myšlenek ho vyruší příchozí hovor na který čeká. Okamžitě ho přijímá a úlevně si oddychne, když slyší dobré zprávy.

„Všechno je zařízené Ni. Za hodinu pro tebe přijede auto a odveze tě na malé letiště za Londýnem. V Praze je to už také zařízené. Když to půjde všechno hladce za tři hodiny jsi u ní" v hlase Paula je znám úsměv a Niall se také usměje. „Díky Paule za všechno" potom co se rozloučí jde si dobalit potřebné věci a nějak přečkat ten čas do odjezdu na letiště.

Praha – o tři hodiny později

Pohled třetí osoby

Karen se pomalu probudí a posadí se na posteli. Trochu zmateně se rozhlédne, jelikož její ještě spánkem zastřený mozek nefunguje úplně jak má, než si nakonec vzpomene na noční přesun a na její rozespalém obličeji se objeví úsměv. Vzpomene si na Nialla a jeho počin a padne zpět na polštář. Zavře oči a povzdechne si, ale je to spíše takové úlevné povzdechnutí, protože ví že už brzy ho uvidí.

Z jejího rozjímání jí vyruší otevírání dveří a ona se podívá tím směrem, do pokoje vejde sestřička Petra, a když zjistí že je Karen vzhůru tajemně se usměje a pokyne někomu stojícímu za dveřmi. Pohled Karen s nevěřícně rozšíří, když do dveří vejde ten na kterého právě teď myslela. Niall na nic nečeká a okamžitě sedá na postel a balí si jí do náruče.

Karen jen stěží zadržuje slzy štěstí, když se nechá konejšit teplem jeho těla a tou úžasnou vůní. Cítí jeho dech na svém krku a poslouchá jeho hlas, který jí rozvibruje doslova každý nerv v těle. „Už jsem tu lásko, už je to v pořádku" Niall si dívku pevně uzamkne ve svých paží a jemně se s ní pohupuje, když cítí jak se její tělo jemně roztřese pod náporem pláče.

Po chvilce se Karen natolik uklidní, a jemně se odtáhne malinko z Niallovy náruče, aby viděla do toho úžasného obličeje. Je snad ještě krásnější než si ho pamatuje běží jí hlavou, když si oba hledí do očí a ni jeden z nich nevnímá svět kolem sebe.

Oba jsou šťastní i za těchto okolností, že vidí jeden druhého a nakonec je to Niall, který udělá první krok a přitáhne dívku naproti sobě k jejich prvnímu úžasnému polibku. Jejich rty se nejdříve jen lehce otřou o sebe, ale i to stačí Karen, aby jejím tělem projel elektrický impuls. Ten dotek v ní vyvolává pocity, které nezná, je to přece její první polibek. Oba jakoby četly myšlenky toho druhého, si vyjdou vstříc a spojí své rty naplno v úžasném polibku, který ani jeden z nich nechce ukončit.

Nedostatek kyslíku je ale oba donutí se od sebe odtrhnout. Karen se po pár minutách, kdy se její mysl konečně dostane do normálu a ona se dokáže soustředit odváží podívat na Nialla a když vidí na jeho obličeji blažený výraz její srdce doslova poskočí. Na její tváři se objeví lehká červeň z toho intenzivního Niallova pohledu a z jeho úst vyjde tiché zasmání.

„Jsi nádherná, když se červenáš lásko" Niall si jí opět přitáhne do náruče a ona se k němu pevně přimkne a schová svůj červenající se obličej na jeho hrudníku. Zhluboka se nadechne a vdechne jeho úžasnou vůni. V tu chvilku se cítí milovaná, tolik milovaná že to zažene doslova všechny chmury z její mysli.

Už ví, že na to všechno není sama a opět má sílu se tomu všemu postavit čelem a bojovat. Teď už ví, že Niall tu bude s ní a on se bude mít o koho opřít. Ale tentokrát to bude někdo kdo jí miluje....


Lásky moje jsem tu z dalším dílem, tak snad se bude líbit ♥ dneska mám náladu opět na romantiku ☻♥

Coment and Votes díky moc lásky moje ♥

Vaše Nathalii...

Love From The Clouds *Niall Horan*Kde žijí příběhy. Začni objevovat