Mother's love (Mateřská láska)

71 2 4
                                    


Probudíš se uprostřed noci. Tvoje kočka leží spící u tvých nohou a váha přikrývky zahřívá tvé unavené tělo. Spokojeně si vzdychneš. Když už se chystáš opět vnořit do sladkého spánku, kočka z ničeho nic zasyčí, vystřelí z postele a schová se za záclonou.

Takhle podivně se nikdy nechovala. Porozhlédneš se po pokoji po zdroji jejího neobvyklého jednání, ale nikde nic znepokojujícího není.
Zaslechneš, jak pije vodu ze své misky ve vedlejší místnosti. Dělá při tom ten otravný srkavý zvuk.
Nicméně se zjištěním, že je všechno v pořádku, si uleháš do postele přikrývajíc se dekou až po bradu.

Jenže než stačíš zavřít oči, spatříš stín siluety tvého chlupatého přítele pod stolem s naježenou srstí. Zalapeš po dechu. Pokud tvoje kočka není ten, kdo pije z misky, kdo to tedy je? 

Zvolna a potichu, jak to nejlépe to dokážeš, slézáš z postele. I přes velkou snahu, stará dřevěná podlaha hlasitě zapraská. V tu chvíli zmrzneš. Zvuk na pár vteřin ustane, ale pak zase pokračuje. Všechny podezření, že si s tebou jen pohrává tvoje představivost, jsou ty tam.

Se srdcem silně bijícím ve tvé hrudi míříš po špičkách ke dveřím. Když vykročíš ven, směřuješ svůj zrak na konec chodby, kde je ona kočičí miska. A tehdy jí spatříš.

Tvoje matka, hrbící se na rukou a kolenou, s končetinami vyzáblými a prsty kostnatými. Rozcuchané vlasy jí zakrývají bledý obličej; její kůže je na lícních kostech napnutá. Hltavě líže vodu jazykem černým jako uhel a dvakrát tak velkým, než je jeho normální lidská velikost.

Najednou přestane. Pomalu začíná otáčet hlavu směrem k místu, kde stojíš. Hluboce se ti zahledí do očí; zorničky má rozšířené přes celé bělmo oka.

Vyděšením nadskočíš, utíkáš do svého pokoje a tvoje matka za tebou - po všech čtyřech.
Zběsile za sebou třískneš dveřmi pár vteřin předtím, než se začnou prudce třást; každá rána zazněla celým domem. Ve spěchu se celým svým tělem opřeš o dveře, abys je zablokoval/a. Otřásají se v pantech.

Potom údery přestanou. Ve vzduchu se drží podivný klid.
Po pár vteřinách nesnesitelného ticha se začne otáčet klika.

"Zlato, děje se něco?" ozve se konejšivý hlas tvé matky. "Proč jsi zabouchl/a ty dveře? Mám o tebe starost, pusť mě prosím dovnitř."

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Aug 10, 2016 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

creepypasta.czWhere stories live. Discover now