[With you...] *STEREK*

[With You...] *STEREK* [Epilog] : From the perspective of Derek Hale.

[Epilog]  

O pět let později. 

Nasedám do svého auta. Tašku házím vedle sebe. Opřu se do sedadla a zhluboka se nadechnu, usměji se a ujistím se, že to zvládnu. Protože chci a věřím, že to bude chtít i Stiles. Ano, jsem nervozní. Nastartuji auto a vyjíždím z BH. Když projíždím městem jen stěží věřím, že tohle jsme zvládli. Vybudovat znovu náš domov. Talia by byla hrdá, doufám v to. Jak tenkrát řekla...jsem její syn a jsem na to pyšný. To, že jsme neměli úplně dokonalý vztah nás naopak ještě jako rodinu sbližovalo. Teď je mojí rodinou má smečka, Malia. 

Nikdy bych si nemyslel, že mám sestřenici. Když ji vidím uvědomuji si jak moc je nám Haleovým podobná, je to má krev, ta jediná co zbyla. Peter...se nikdy nezmění. 

Celou cestu za Stilesem na Vysokou se soustředím na cestu, ale nemůžu se dočkat až ho konečně uvidím, i když je středa a jezdit za Stilesem bych měl jenom o víkendu, protože neustále studuje, tentokrát to rád poruším. Nehodlám čekat na víkend, potřebuji ho hned, těším se na jeho výraz až mě uvidí před školou. 

Tři hodiny cesty mě celkem znavili, ale i tak jsem plný energie a natěšený jako malé dítě. Parkuji před školou a vyčkávám, stále mám dvě hodiny než skončí ve škole. Poslouchám písničky, někdy se rozhlížím kolem a občas se přistihnu jak zavírám oči. Když už si myslím, že nemůže být nic horšího než čekat, konečně zaslechnu ze školy zvonek a ven ze dveří se začne hrnout desítky studentů. Nikde ho nevidím. Rozhlížím se a pak mě náhle zasáhne ten pocit...jeho košili bych poznal všude. Zpozoruje mě a já vycením zuby. On se rychle otočí, ještě jednou se podívá a rychle se schová zpět za dveře.