The Terrorist ( Mavy )

Kapitola 4.

Ahojdá 😊

Tak já sem přidám ten díl. Jsem na dovolené, ale našla jsem wifi! OMGŠ, je toto možné? 😄

Je to tady boží😱😍 Jsem na Orlických horách u pastvinské přehrady, takže pokud je někdo poblíž, dejte mi vědět😂 Ne, dělám si srandu 😅

Sice nejsem někde v zahraničí, ale i Česká Republika je krásná země!
😘 A kdo si myslí, že ne, tak ať jde do pr... 😂😂

Jinak se mějte a užívejte si poslední měsíc prázdin... Pak začne ta otravná škola 😵

Zatím bye ^°^

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ležel jsem v posteli a jedl jsem banány v čokoládě. Přemýšlel jsem nad tím, co asi dělal můj otec. Leží s brambůrkami a dívá se na svoji oblíbenou telenovelu? A nebo po mě pátrá? Otřepal jsem se a obal od banánu v čokoládě jsem odložil na stolek.

Zhasl jsem lampičku a lehl si do postele. Strašně jsem se bál. Děsilo mě to, že kdybych usl, tak by si pro mě přišel. A zabil mě na místě. Vlastně, on by mě unesl, šli bysme do obchodního centra, tam by mi nasadil vestu z bombou a já bych vybuchl. Ach, jak krásná smrt.

Otočil jsem se na druhý bok. Tohle bude ta nejneklidnější noc. Teda, čekala mě spousta dalších.

Zkusil jsem přemýšlet nad něčím pozitivnějším. Ale dopadlo to tak, že jsem si stvořil myšlenku, jak by roztomilé krabí koťátko sežral delfíní vlkodlak. Cítil jsem se tak, jako kdyby měl v sobě maximální dávku kokainu.

Sice jsem slyšel nějaké klepání na okno, ale to musely být jen otravné mouchy, které se pokoušely sem dostat.

Po chvilce se mi podařilo konečně usnout, ale dostal jsem se do říši nočních múr.

*Zzzzzzzz*

Ráno:

Probudily mě sluneční paprsky, ze kterých jsem si promnul oči. Koukl jsem na hodiny. Vstal jsem docela brzo než normálně. Vylezl jsem z pěkně vyhřáté postele a došel k oknu. Podíval jsem se, jak je venku. Bylo nádherně, dokonce i teplo. Všichni byli pozitivně naladění, ba i obvykle nabručení důchodci

Ale jen já musel být ten nejzdrcenější a nejnešťastnější člověk na světě. A kvůli čemu? No, ten problém už znáte.

Vydechl jsem a šel si ustlat postel a po hotovém ranním úklidu jsem si nasadil batoh a namířil si to k východu. Trochu se mi nechtělo odejít, protože to je celkem v motelu bezpečnější, než se někde motat ve městě.

Když už jsem byl venku, porozhlédl jsem se, kam bych mohl jít. Nakonec jsem se rozhodl dojít k jezeru a trochu se opláchnout, protože jsem momentálně neměl přístup k hygieně.

Vyrazil jsem tedy přelidněnou uličkou. Často jsem narážel do lidí a potom mi věnovali pár nevhodných připomínek. Byly tak nevhodné, že i 'uhni debile', je oproti tomu pochvala.

Konečně lidí začalo ubývat a já mohl v klidu pokračovat v cestě. Do nikoho jsem nenarážel, tak to bylo ještě lepší.

Po chvíli začalo být úplně prázdno. Zdálo se, že jsem se dostal do ulice, která byla opuštěná. Otřásl jsem se. Bylo znát, že jsem se začínal bát. Změnil jsem se za tu dobu, co jsem utekl z domova.

Najednou křupla větvička za keřem. Lekl jsem se a podíval se tím směrem, odkud se zvuk ozval. Chvilku jsem stál.

Vyběhl králík a já se okamžitě zasmál. Já jsem vážně dement.

Pokračoval jsem v cestě, ale pořád jsem byl neklidný. Měl jsem pocit, že mě někdo sleduje.

Ale někdo mě chytl za ruky. Začal jsem ječet, protože mě ten pán Někdo začal táhnout směrem pryč. Zkoušel jsem se vyvléknout, ale nešlo to.

,, Drž hubu'', zasyčel. Měl hluboký hlas, ale podle všeho byl hraný. Poznal jsem to.

Nějakým zázrakem jsem se od něho dostal. Zakřičel jsem tiché Joo a rozběhl se.

,, Stůj, ty smrade!'', zařval za mnou. Teprve teď jsem se otočil, abych poznal, jak vypadal. Měl zakrytý obličej klaunskou maskou, takže jsem to nepoznal.

Měl na sobě hnědé triko a plandavé kalhoty. Ne, tohle nebyl můj otec kvůli tě postavě. Můj otec je tlouštík. Tohle byl hubeňour. Zřejmě mě chtěl unést někdo z otcovy armády.

Když jsem tak běhal, dostal jsem se do části, kde byly odpadky a různé střepy od alkoholických nápojů. Rozhlížel jsem se, kam bych se mohl schovat.

Zřejmě jsem se dostal do takzvané slepé uličky, takže mě začalo bušit srdce.

Schoval jsem se za konteiner a očekával jen ty dobré věci.

Pak mě někdo nečekaně chytl za zápěstí a odtáhl pryč.
.
.
.
.
.
To be continue...