Jiná Než Ostatní I.✔

Den se Siriusem

Dnes ráno jsem vstávala s úsměvem a k tomu ještě brzo, při pomyšlení na včerejšek.
Chodíme spolu se Siriusem vlastně? Včera jsme si to oficielně neřekli a tak... Napadaly mě různé myšlenky, ty jsem ale rychle zahnala, oblékla se a šla na sídani.
„Ahoj Jess." pozdravil mě Remus,ke kterému jsme si na snídani přisedla
„Ahoj kde máš kluky?" zeptala jsem se ho
„Dneska je volno, spí." usmíval se Remus
„Aha." řekla jsem a pustila se do jídla
„Takže, ty teď se Siriusem chodíš?" zeptal se mě Remus
„Ja nevím, předpokládám že vám včerejší večer popsal do puntíku, neřekli jsme si ale oficiálně že spolu chodíme." řekla jsem bez náznaku úsměvu
„A já vůbec nevim jak se před Siriusem mám chovat." dodala jsem ještě
Remus se na mě podíval a objal mě.
„A co když mě bude mít jen na chvíli? Jako ostatní holky?" napadlo mě najednou
„Neboj, Sirius to s tebou myslí vážně a to, jak se před ním máš chovat, nech na něm, uvidíš že až přijde, půjde to samo." uklidňoval mě Remus
Já jsem se uklidnila a nahodila úsměv.
„A hele, támhle jdou." ukázal Rem na přicházejícího Jamese se Siriem
„Ahoj dámy." pozdravil mě a Remuse Sirius
Trošku mě zarazilo že Rema nazval dámou a tak jsme se neubránila menšímu záchvatu smíchu.
„Hej! Já nejsem dáma!" křikl po Siriusovi Remus
To už jsme se já a James váleli smíchy po stole.
„Reme, neber si to tak osobně." vymáčknul ze sebe James přes záchvat smíchu
„Hahaha." řekl ironicky Ramus
To už se na zemi válel smíchy i Sirius.
„Ehm, ehm." odkašlal si někdo za námi
My jsme se rychle zvedli ze země a všichni i Remus nasadili úsměv.
Když jsem se ale otočila a zjistila že je to profesor White úsměv mi spadl.
Takže kluci se usmívali a já ho propalovala nenávistným pohledem.
To muselo vypadat.......
„Dobrý den pane profesore." pozdravili ho kluci sborově
Já jsem mlčela, on si toho zřejmě všimnul a tak obrátil zrak na mě a čekal že ho taky pozdravím.
Já jsme jen mlčela, dlouhou dobu jsem mlčela, profesor to pak vzdal a obrátil se zase kd klukům.
„Co jste potřeboval profesore?" zeptal se ho Sirius trošku podrážděně, věděla jsem že si vzpoměl na to co mi profesor provedl......
„No, jen jsme vás chtěl poprosit aby jste se tady neváleli na zemi, nepochybně je čistá ale i tak, je to nevhodné." řekl profesro se špetkou arogance v hlasu
„A co je teda podle vás vhodné?" neodpustila jsem si tu poznámku
Chtěla jsme ještě říct že podle něj je vhodné líba tna chodbách studenty, on to ale tušil a zastavil mě.
„Slečo Switenová, odpusťte si prosím vaše přidrzlé poznámky a -"nedopověděl to profesor, přerušio ho Brumbál který stál přímo za námi
„A dnes v osm hodin přijďte ke mně do kabinetu." řekl a pak ještě dodal:
„Mimochodem, mám rád kyselé bonbóny." usmál se na mě
„Co? Má rád kyselé-" nechápala jsem
„Heslo." řekli všichni tři kluci naráz, očividně mají zkušenosti
Pak jsme jen mlčky doši do společenky a tam se usadili.
Sirius si mě posadil na klín, což mě trochu překvapilo ale nic jsem nenamítala.
„Tak co dnes podnikneme?" zeptal se James
„No já bych chtěl strávit den s tady tou krásnou černovláskou, pokud by teda nic nenamítala." řekl mi Sirius a já cítila jak se červenám
„To víš že nic nenamítám." usmála jsem se
Sirius mi věnoval pusu do vlasů.
„Tak to vypadá, pánové, že si dnes budete muset obstarat zábavu beze mě." usmál se na kluky Sirius
Kluci jen protočioi oči a odešli do Pobertovského pokoje.
„Tak co chceš dělat Siriusi?" zeptala jsme se ho
„Můžem zajít k jezeru a pak do Prasinek." vypadlo z něj najednou a
Já jsem s chutí souhlasila.
V Prasinkách musim ještě koupit dárky pro kluky.
„Ale né." vydala jsme ze sebe najednou a musela jsem vypadat jako opravdový blázen
„Co se děje?" zeptal se Sirius
„Musim to ještě vyřešit s Regulusem, no víš jak jsem včera zjistila že se mu líbím, on se našval že jsem koukala po tobě." řekla jsem a doufala že to Sirius z mého výkladu pochopí
„Jo, chápu, tak nejdřív běž za nim a pak něco podniknem spolu jo?" řekl s nuceným úsměvem Sirius
Trošku mě zařáží že má takový postoj k Regulusovi ale jsme za to ráda, dělá to kvůli mně, nedávno ho nesnášel a teď, teď ho asi taky nesnáší ale nedává to tolik najevo.
„Tak jo já jdu, pak se uvidíme, tak ahoj." řekla jsem
Reguluse jsem hledala všude po chodbách, venku, na famfrpálovém hřišti, všude, nikde nebyl.
Po asi hodině jsme to vzdala a vydala se do Nebelvírské společenské místnosti.
„Siriusi. Nikde jsme ho nenašla." svěsila jsme hlavu když jsem to oznamovala Siriusovi
„To neva, třeba bude na večeři." povzbudil mě Sirius
„Jdem do těch Prasinek?" zeptala jsem se a nasadila úsměv i když mě to s Regulusem trápilo
Sirius přkývl a společně jsme se vydali do Prasinek.
„Siriusi? Bude ti vadit když se pak nachvilku rozdělíme? Musim si ještě něco zařídit." řekla jsem
„Tak jo, za dvě hodiny u Tří koštať." řekl Sirius a někam odešel
Já jsem se nejdřív vydala pro dárek Jamesovi, Remusovi a nakonec jsem vybrala Siriusovi.
Měla jsme nakouoeno celkem rychle, uběhla teprve hodina od toho co jsem se viděla se Siriusem.
Šla jsme ke Třem košťatům a doufala že už tam bude.
Když jsem přišla, poprosila jsem Rosmertu o máslový ležák a rozhlížela se jestli někde neuvidím Siriuse.
Nikde nebyl, zato jsme ale uviděla Luciuse, mohl by vědět kde je Reg.
A tak jsme si k němu přisedla.
„Ahoj Luciusi." pozdravila jsem ho
„Ahoj." oplatil mi pozdrav
„Nevíš náhodou kde je Regulus? Nevím jestli se ti o tom co se včera stalo svěřoval?" zeptala jsme se
„Vím je tady, támhle ale pochybuji že s tebou bude chtít mluvit." řekl Lucius a ukázal na stůl kde Regulus údajně měl sedět
„Díky." poděkovala jsem Luciusovi a šla si sednout k osamocenému Regovi
„Ahoj Regu." pozdravila jsem ho
Nic neříkal.
„Regulusi mě to mrzí, nevybíráme si do koho se zamilujeme, vybíráme si přátele. Je mi to líto Regulusi ale-" nedopověděla jsme to protože mě Reg přerušil ale doslova na mě řval
„ Ale co?! Zase má nějakou holku můj bratr! Vždycky ji musí mít on!" dokřičel a odešel
Já jsme si povzdechla a místo dalšího máslového ležáku jsem si obědnala ohnivou whisky

„Ahoj, co se stalo?" zeptal se Sirius který si ke mně přisedl
Vysvětlila jsme mu co se stalo a Sirius na mě lítostivě koukal.
„A kde si byl ty?" zeptala jsem se ho
„Tak různě." řekl ale vypadalo to že se o tom nechce bavit, třeba byl taky pro dárky a tak jsem to respektovala a dál se ho nevyptávala
„Už se blíží Vánoce co?" usmála jsem se na Siria
„Jo." řekl s úsměvem
„Zůstáváš tu na Vánoce?" zeptal se mě
„Jo, řekla jsme matce že tu chci zůstat, řekla mi ale že pak bude mou povinností jít na nějaký smrtijedský večírek či co." ušklíbla jsem se
„Jo, půjdu tam taky, na Vánoce jsem ale taky v Bradavicích, můžem je trávit spolu." nabídl mi Sirius
„Moc ráda." objala jsem ho
„Siriusi? Nechceš zajít k tomu jezeru?" zeptala jsem se ho a on souhlasil
„Moc se ti chci omluvit za to, jak to mezi námi bylo v předešlých ročnících, je mi to líto, odsuzoval jsem tě bezdůvodně a moc mě to mrzí." řekl smutně Sirius cesrou k jezeru
Když jsme došli až k jezeru teprve jsem promluvila.
„Siriusi, to co bylo, bylo, a teď se tím nebudeme trápit, ano?" řekla jsme a položila si hravu na jeho hruď
Celou dobu jsme tam jen potichu seděli a nic neříkali, ani na večeři jsme nešli, pak mi Sirius přpomněl že bych už ale měla být u Brumbála.
„Jess, už půl hodiny máš být u Brumbála." řekl Sirius
Já se bezeslova vymrštila a běžela do Brumbálovi pracovny, jediné co jsem od Siriuse ještě slyšela byl jeho smích.
Když jsem udýchaná doběhla k Brumálově pracovně, sdělila jsem heslo a vstoupila.
„Moc se omlouvám pane ale zapomněla jsem na čas." řekla jsme stálo ještě udýchaná
„V pořádku slečno, posaďte se." kývnul hlavou k židli a já si moc ráda sedla
„Můžete mi prosím říct, jak jste to na tom plese myslela s profesorem Whitem?" zeptal se klidně Brumbál
Už jsem se nadechla abych něco řekla,v tu chvíli mě ale popadla myšlenka: Merlin ví, co by se stalo kdybych to Brumbálovi řekla, jestli by se mi White nechtěl pomstít a navíc, je mi to celkem trapné to vyprávět Brumbálovi
A tak jsme se rozhodla že Brumbálovi neřeknu pravdu.
„Jen jsem si ho za profesora prostě neoblíbila." vykouzlila jsem na tváři falešný a nucený úsměv
„Jak myslíte slečno." povzdechl si Brumbal
„A jen bay bylo jasno, tohle si nemůžete dovolovat." řekl usměvavě
Já jsem jen přikývla.
„Můžu už jít?" zeptala jsme se po chvíli ticha
„Ano." souhlasil Brumbál a propustil mě

Když jsme došla do společenky seděl tam Sirius i s Jamesem a Remusem.

„Tak co? Řekla jsi mu pravdu?" zeptal se James
Já jsem jen smutně zakroutila hlavou trápilo mě že jsem musela lhát.

„Kluci? Já už půjdu spát, neva?" řekla jsem

„Nevadí." řekli společně
Já jsem se tedy s klukama ještě rozloučila a vydala se do pokoje.

Když jsem ulehla do postele přemýšlela jsem, ostatně to dělám často.

Teď se všechno zdá být v dobrém stavu.
Chodím se Siriusme, mám skvělé přátele.
Ale je mi líto Reguluse a pořád mi hlavou vrtá White.

Ahoj👆kapitola po delší době👼
Já doufám že se vá líbila má 1630 slov😽

Moc děkuji těm co mě podporují🎀píšou krásné komentáře🎀dávají votes🎀a čtou si příběh🎀