°Pokémon ~ Pokétábor° [CZ]

2 ~ Proč to tak je?!

"To je DITTO!" vykřikla jsem a upřene se koukala na okno. Ditto zmizel.
"To bylo cool!" Ozvala se Emmi. "Jo! A nevíš kolik je hodin?" Zeptala jsem se a okem prohlížela pokoj. "Je......16:53!" "Nedali nám nějaký rozvrh? Já fakt nevím...." zeptala jsem se a sklonila hlavu, a koukala na svoje pokémoní ponožky. "Tady na dveřích, počkat! O 16:55 máme něco jako oběd!" Zakřičela Emmi a hodila ten rozvrh na svou postel. "Rychle!" Řekla jsem a mávala okolo rukama. Vyběhli sme s pokeje, a běželi nahoru. Doběhli sme tam pravdepodobne posledné, protože tam byli plné stoly. Došli sme do jakési jídelny. Sedli sme si za malý volný stůl. Donesli nám oběd, co mě docela překvapilo. Rozzářili se nám s Emmi oči, protože byli špagety! Miluju je jak moje lívance! Bylo otvorené okno, a přes něj přelétla Starly. Sedla se mi na hlavu. Já jsem byla jak kámen, a na mě se všichni dívali. Opatrne jsem zatřepala hlavou, na náznak toho aby mi slezla z hlavy. Opravdu mi slezla z hlavy, a odletěla. Rozhlédla jsem se kolem, a všichni si něco šeptali. Radši jsem se věnovala špagetám, které jsem za 5 minut snědla. Když jsme dojedli, měli sme tam ješte zůstat. S Emmi jsme si ješte povídali a pak začala jedna z vedoucích - Lucka.
"Takže deti, není venku nejhorší počasí, takže mám pro vás překvapení!" Usmála se Lucka, a nadechla. "Už dnes....budete chytat pokémony!" Zasmála se, a všichni pišteli. Dokonce i já. Všichni sme sebĕhli schody úúúplne dolu, a tam sme se přezuli. Pak sme vyšli ven, a museli sme se rozdĕlit do skupin! Ne! Miriam si odkašlala, a my sme zpozorneli. "Rozdelíme vás do pĕti skupin!" Povzdechla jsem si z Emmi. "Skupina číslo jedna je...Vanilla,Karin, Mia a Olívie! Druhá skupina je....Romana, Zora, Kačka a Fiona! Třetí skupina je....Jana, Tereza, Ariel a Erika! Štvrtou a předposlední skupinou je....Diana, Pepa, Tamara a Ariana! A poslední pátou skupinou je....Kiara, Emma, Noemi, Lila a Bĕtka! Za to že vám je 12-14 let, můžete pokémony hledat ve mĕste poblíž, i ve voňavém lese. Hlavnĕ se držte spolu, jako tým! Dostanete dva pokébally, když budete na míste. Je to jen kousek, trefíte se. A budeme vás sledovat! Budeme hodnotiť jak chytíte prvního pokémona! Tak zatím" Dořekla nám Miriam a odešla. Já jsem to ješte rozdychávala. "Emmi? Proč sme sakra museli dostat na krk ty fifleny?!" Sklonila jsem hlavu a dlaní jsem se lechkým pohybem opřela o Emmu. "Sama nevím....asi karma no...." zasmála se Emmi. K tomu k nám přišli tři satani. "Em....poďme!" Rozkázala nám Noemi. "Nemusíš rozkazovat...."
Šeptla jsem. "Pohnete!" Cvrnkla mi do čela Lila. "Jdeme! Jžš...." naštvala se Emmi, a dál sme poslušne následovali ty tři satany.

~po půl hodine~

Konečne sme tady! Sedla jsem si na lavičku. Batoh, který jsem mĕla sebou, jsem otevřela a vybrala pití. Napila jsem se a odložila vodu zpět. "Nejdeme už hledat pokémony?" zeptala jsem se holek. "Jasnĕ!" Ozvala se Emmi s Lilou. Noemi se otočila na Lilu, a zamračila se. "Teda ne..." šeptla a sklonila hlavu. Šli sme po náměstí, a vedle křoví sme videli pokémony. Rychle sme se tam rozbĕhli, a uvidĕli fialovou kočku?

Tu jsem nikdy nevidela! Už jsem se chystala hodit pokéball, ale Noemi mĕ předběhla, a ladným pohybem hodila pokéball a vykřikla: "Pokéballe, leť!" Pokéball se dotknul pokémona. Vcuclo to kočku do pokeballa, a my sme čekali co se bude dít. Jeden......dva.......tři?! Pokeball cvakl, na signál že pokémon je její. "Ha! Ja už mám pokémona, a vy ne!" Vysmívala se nám Noemi. Já jsem jen protočila oči v sloup. Rozhodli sme se jít do voňavého lesa. Když sme nějakou tu chvíli chodili po lese, narazili sme na jeskyni.
Při mojem štestí, se z ní vynořilo spoooustu Rattata!

Po sto letech je tu nová kapitola! Nevím jak budu stíhat, ale budu se snažit! Názor si ráda přečtu v komentářich! :333

~Vaše Jasmi ♥