Striptérka

13) Loučení

Došla jsem domů a zamkla. "Mell? jsi to ty?" volala na mě Cass z obýváku.

"Jo, jsem to já. Kdo jiný má klíče?" zeptala jsem se ale i tak jsem věděla o co jde.

"Mell no.. Někoho mám a taky jsem mu dala klíče." řekla Cass fakt nervózně. Já se jen zasmála a přisedla si k ní.

"Já vím o co jde, Harry mi to říkal. Ale byla bych radši kdybych to slyšela od tebe a trochu dřív." řekla jsem jí s úsměvem.

"Promiň.. ale já jsem si ještě nebyla tak jistá. A teď už jsem, miluju Jimmyho." odpověděla mi a zamilovaně se usmála.

"Tak Jimmy?" zeptala jsem se taky s úsměvem.

"Jmenuje se Jimmy Sparks a poznala jsem ho jednou v kavárně. Chtěla jsem platit ale spadla mi peněženka a on stál za mnou a podal mi jí. Je to teprve čtrnáct dní ale jsem do něj hrozně zamilovaná." odověděla Cass a pořád se tak usmívala. To je hezký, jsem ráda že někoho má. Přeju jí to.

"Tak mluv dál, kolik mu je, kde bydlí?? Zajímá mě všechno." řekla jsem a zasmála se. Potom i Cass a spustila: "Je mu 28, bydlí tady ve Wolverhamptonu a právě dodělal medicínu takže je to doktor." dořekla Cassidy a pyšně se usmála. Bylo vidět, že je na něj hrdá. Taky bych byla..

"Musím vás někdy seznámit, je skvělej. Oblíbíš si ho." řekla ještě Cass a zvedla se z gauče. Postavila vodu na čaj a opřela se o kuchyňskou linku.

"Ráda ho poznám ale teď to asi nepůjde." taky jsem se zvedla a sedla si ke stolu.

"Proč?" Cass na mě hodila tázavý pohled a vyhoupla se na linku tak, že na ní seděla.

"Protože zítra odjíždím a pak odlétám do LA." řekal jsem jí s nadšeným výrazem. Docela jsem se i těšila.

"Takže tě přemluvili?" usmála se. "Jsem ráda že jedeš, Niall není špatný kluk, ale jestli ti jde spíš o Harryho tak nevím nevím. Není špatný ale radši Nailla." řekla a usmála se.

"Já vím, jde mi o Nailla ale nevím jestli je to oboustrané. Na druhou stranu se ani neznáme a on určitě chce jen abych dělala svou práci."

"Ale třeba to tak není, třeba to cítí úplně jinak než myslíš a chce po tobě tu práci jen proto, aby jsi byla s ním."

"Ne, tak to určitě není. On je zpěvák, světoznámá hvězda. On může mít na každou holku na kterou si ukáže. A ona bude ta nejštastnější na světe, protože kluků jako je Naill je málo."

"Co ty víš, třeba to budeš ty."

"No to určitě ne.. On to nechce."

"Tak proč si mu na tu práci kývla, když si myslíš že se mu nelíbíš a že tě bude chtít jen na to jedno. Proč?"

"Protože naděje umírá poslední.."

*Druhý den*

Tak, je to tady. Můj velký den. Dneska odjíždím a vratím se asi až tak za měsíc. Už jsem navštívila hodně zemí ale v Americe jsem ještě nebyla. A už se vážně moc těším. Ale nevím na co víc, jestli na Nailla nebo na LA. Nechám to být, asi jsem až moc naivní.

"Ahoj Cassidy, budeš mi moc chybět. Musíme si psát a volat. A až přijedu seznámíš mě s Jimmym. Slibuješ?" loučila jsem se s Cassidy se slzami v očích. Budemi vážně chybět.

"Mell, hlavně na sebe dávej pozor. A nezapomeň, pořád je to tvoje práce a Jones ti bude volat a kontrolovat tě." řekla ještě Cass.

"Pojď sem." řekla ještě a roztáhla ruce na obětí. Přijala jsem ho a opřela jsem si o Cass hlavu. Pomalu jsme cítila jak se mi do očí nahrnují slzy a nešlo to zastavit. Cass se na mě podívala a utřela mi je.

"Notak nebreč, nejedeš snad na konec světa a ještě se uvidíme. Je to jen měsíc." utěšovala mě.

"Já vím.. Ale" - "Už bys měla jít, budou tam na tebe čekat." řekla Cass. Bylo vidět že se jí chce brečet ale nechtěla přede mnou brečet. Naposledy jsem ji tak viděla u nás a od té doby si Cassidy řekla, že přede mnou už nikdy nebude brečet. Proto mě radši už poslala pryč. Ještě jsem ji rychle obejmula a šla.

No, mám co dělat abych tam byla na čas. 

"Taxi!" zavolala jsem u hlavní silnice a jeden taxík hned přijel a zastavil se u mě. U nás moc taxíky nejezdí ale tady v téhle části města docela jo. A to je moje výhoda. Řekla jsem mu kam chci ject a taxikář na to šlápnul a jel. 

Dojela jsem na místo nečekaně brzo, ještě jsem zaplatila a šla čekat na určené místo. Bylo 10:13 a už jsem viděla přijíždět černého Jeepa na příjezdovou cestu. Vzala jsem si kufry a šla k parkovišti, kam zahýbali.

"Ahoj Mell." pozdravil mě Niall a už si ode mě bral kufry a cpal je do kufru auta. Harry taky odešel z auta a beze slova šel do klubu. Ale tam ráno moc lidí není, až na Jonese a Alex.

"Ahoj Nialle." taky jsem pozdravila a věnovala mu úsměv. Niall se podíval jestli už Harry zašel dovnitř a taky se na mě usmál. Asi nechtěl aby to viděl Harry, ale nechápu proč. 

"Harry jde jen za Jonesem, musí mu říct že už odjíždíš." řekl. Asi mi viděl do hlavy protože právě jsem nad tím přemýšlela.

"Aha. A to mě tam nepotřebujou?" ptala jsem se nejistě.

"Jones říkal že ne. Tak nevím. Já se o tohle nestarám. Posaď se, tady venku je docela zima." řekl a otevřel mi dvěře do auta. Sedla jsem si a Niall vedle mě.

"Tak co, těšíš se do LA?" ptal se Niall a pořád se usmíval. Bylo to hezký ho vidět s úsměvem a ne ten jeho kamenný výraz který má, když je poblíž Harry.

"Těším se hodně, ještě jsem v Americe nebyla." odpověděla jsem mu a taky se usmívala.

Najednou se otevřely dveře od auta a vstoupil Harry. Hodil na Nailla přísný pohled. Niall se zvedl, vystoupil z auta a sedl si dopředu, na místo spolujezdce. 

"Ahoj Melliso." pozdravil mě konečně Harry. 

"Ahoj." řekla jsem mu neutrálně a připoutala jsem se. Připoutali se i kluci a Harry beze slova nastartoval. Chvíli bylo ticho ale po tom, co jsme vyjeli z Birminghamu Harry promluvil: "Odlítámě přesně ve 12:00 z Londýna, tam na nás čekají ostatní kluci. Tak na ně buď milá." řekl. Proč bych jako neměla být milá? Radši jsem mu nijak neodporovala a jen jsem kývla hlavou, když mě akorát sledoval ve zpětném zrdcátku. A tiše jsme jeli dál.

"Liame, Zayne a Loui. Tohle je Mellisa, bude nám dělat společnost na cestách." představil mě Harry na letišli v Londýně.

Děkuju že čtete a jsem ráda za všechny vote i komentáře. :)))

Jinak napravo je obrázek Jimmyho abyste si ho taky dokázali představit :D :)

Příběh se nám začíná rozjíždět, tak snad bude ¨te číst i nadále. :) 

H.