,,Myslim, že bych měla jít na snídani." prolomím ticho a otočím se ke dveřím mého pokoje vedoucí na chodbu. Jack se zvedne z postele a čeká až otevřu, ale já neotevírám. ,,Co to děláš?" zeptám se trochu jedovatým hlasem.
,,Čekám až otevřeš dveře. Co jinýho?" řekne jakoby nic.
,,Měl bys to vzít oknem a počkat na mě venku. Co kdyby tě máma uviděla?!" řeknu trochu tišeji a na čele se mi vyroní pár vrásek. Jack nakrčí obočí a podívá se na mě "jakože really?!" pohledem.
,,Opravdu si myslíš, že by tvoje máma uviděla neviditelného Jacka Frosta?!" řekne sarkasticky a pohodí přitom rukama.
,,Eh a jo. Promiň." řeknu omluvně a rozpačitě se podrbu za krkem.
Otevřu dveře a já s Jackem vejdeme na chodbu. Jack se rozhlíží po chodbě a čeká až mu ukážu směr do jídelny. Vyrazím vpřed modře namalovanou chodbu s dřevěnými parketami, které mě studí do bosích nohou. Až teď si uvědomím, že jsem se ještě nepřevlékla z pyžama, a že hodně nestíhám. Zrychlím mé chodící tempo a v rychlosti seběhnu schody dolů. Posledních pět schodů seskočím a jsem v kuchyni. Všimne si mě máma, která si dá ruce v bok a naštvaně na mě pohlédne. Nenávidí když seskakuju schody. Myslí si, že je to nebezpečné.
,,Ellie, kolikrát jsem ti říkala ať ty schody sejdeš. Však víš, že je to nebezpečné!" napomene mě.
,,Jojo já vím." protočím oči v sloup a nenápadně pobídnu Jacka, aby šel za mnou.
Sedla jsem si ke stolu a začala jíst tousty namazaným džemem. Jack mě mezitím pobaveně sledoval a snažil se na nic nesahat. Přece jenom mám v pokoji už dost zmrzlého nábytku. Jakmile jsem dojedla tak jsem umyla talíř a šla zpět do svého pokoje. Jack mě celou dobu poslusně následoval. Je na čase se obléknout a vyrazit do školy
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
CZYTASZ
Special One | Jack Frost | CZ
FanfictionEllie... Holka, která to neměla v životě vůbec lehké. Narodila se s problémem, který by nikdo nechtěl. Vidí černobíle... Jenom černobíle... Nikdy neviděla ty úžasné barvy a jejich kombinace jako my každodenně. Kvůli její barvosleposti mívá noční můr...
