The Maze Runner Imagines [CZ]

Imagine pro Danielle

Rozhodla jsem se tohle sepsat už na Spáleniště, protože jsem momentálně bez nápadu. Doufám, že to moc nevadí.

Po několika kilometrové cestě po Spáleništi jste našli rozbouřenou budovu, kde jste se hodlali na chvíli schovat, abyste se mohli najíst, napít a trochu vyspat. Lehla sis do rohu prostorné místnosti a schoulila se do klubíčka, aby ti nebyla taková zima. Ačkoliv venku bylo horko na padnutí, tak uvnitř se tomu teplo říkat nedalo. Někdo ti obmotal ruce kolem pasu a schoulil se k tobě. "Bude ti tepleji." zašeptal ti hlubokým hlasem do ucha Newt. Jen jsi se usmála a nechala jsi se unést do světa snů.

Po několika hodinách tě vzbudila obrovská rána, jak někdo dopadá na podlahu. Vyskočila jsi nahoru a tím jsi vzbudila i Newta. "Co se děje?" prohlížel si celou místnost a všechny Placery. Uviděla jsi obrovského snědého muže, který stál uprostřed místnosti s bandou lidí, kteří vypadali jako ti lidé, které vás zastavili na cestě.

"Co je?" vyjekl Minho. "To bychom se měli ptát my!" zahřměl mužův hlas po celé místnosti. Zbytek rozhovoru jsi neslyšela, protože jste společně s Newtem byli moc daleko tomu všemu. Odvedli Thomase a ty jsi konečně vyskočila na nohy. "Kam ho vedou?" vykřikla jsi. Thomas ti naznačil,  že je všechno v pořádku.

"Neboj." Newt tě chytil za ruku. "Všechno bude v pořádku. Winston říkal, že tam šel dobrovolně. Určitě má nějaký plán." usmál se a pevně tě objal. Usmála ses a víc ses k němu natlačila. "Nevím, co bych bez tebe dělala." pošeptala jsi a on ti věnoval polibek do vlasů.

Konečně jsme dopsaly další, tak snad se líbí💚