Love Triangle [Larry AU]

10. kapitola- zase přátelé

A/N: Tohle je poslední kapitola. =) těšíte se na Epilog? já ne, protože nevím, co do něj dám. ale jisté, že budu  psát, jak jsem si psaní tohohle užila a že to bylo super =) a pokud ne, už je to tady =D ale nedám sem Epilog, dokud mi někdo nepomůže vymyslet název pro 9. kapitolu. 

Pěkné počtení proroci míru =)

Harry:

Je to Zayn. Je to Zayn. Je to Zayn.

V hlavě mi hučelo. Že jsem to netušil. Byli si a jsou si blízcí. Ani se nedivím, ale vadí mi to. Neumím si představit, že by Zayn podváděl Perrie, takže Lou mě nejspíš nepodvádí. Ale když si představím, že můj nejlepší přítel se vyspal s mým klukem. Je mi nějak divně. Ale jak to? Zaynovi se přeci kluci nelíbí.

Hned jak jsem je tam spolu viděl, prostě mi to vyskočilo v hlavě. Musel jsem pryč. Hned jsem musel odejít, protože jinak bych už asi nemohl Louisovi kouknout do očí. Musím si to ujasnit, uklidnit se a pak si s ním jít promluvit. Určitě bude mít vhodné a pravdivé vysvětlení. Doufej v nejlepší, očekávej nejhorší. Takže doufám, že je to jen drb, a byl jsem blbec, že jsem mu věřil. Ale očekávám, že mě Lou podvedl a určitě jsem nebyl jeho první.

No ale co teď?

Rozhlédl jsem se a zjistil, že jsem u skleníků. Pro sebe jsem se usmál. Biologické kroužky můžou znít nudně, ale tyhle skleníky jsou dokonalé. Jsou plné krásných barevných rostlin, které oni sami vypěstovali. Šel jsem dovnitř, a pro jednou jsem byl rád, že je nechávají otevřené. Šel jsem dlouhým skleníkem a asi uprostřed jsem se zastavil. Opřel jsem se o stůl, na kterém byli všechny ty květiny. Koukl jsem nad sebe a viděl jen zelené listy, které se natahovali ke slunci.

„H-Harry?“ slyšel jsem nádherný hlas jemně říct u dveří. Pomalu jsem se za ním otočil a jen si užíval tu krásnou ozvěnu, kterou dělal v mojí hlavě. Rychle šel ke mně a skočil mi do náručí. Já tam jen stál ruce daleko od těla, a čekal, jestli mi něco řekne. Brzo se odtáhl a raději koukl do země. Nejspíše proto že jsem ho neobjal zpět. Když ale vzhlédnul, skoro mi prasklo srdce. Oči měl načervenalé, pod očima mu seděly obrovské kruhy a byl trochu pobledlý. Celého jsem ho přejel pohledem a poprvé jsem si pořádně všimnul, že na sobě má nějaký velký svetr. Vypadal na něm sice roztomile, ale taky se zdálo, že ráno vzal, co zrovna našel na zemi.

„Perrie mi řekla, co se stalo a-a proč si mě odstrčil a tak… já-já tě nepodvádím. Nikdy mě to ani nenapadlo, prosím věř mi…“ odmlčel se a zoufale se na mě podíval. Než jsem stačil něco říct, znovu začal.

„A Zayn a já… my… byli jsme na střední a nejlepší kamarádi už z dětství… jednou jsem ho k nám pozval na večer, protože jsem mu chtěl říct, že jsem … no… gay. A byli jsme sami doma a-a on přinesl nějaké pití, ž-že to zkusíme, když už jsme sami, a že bude zábava. A-ale jak jsme si povídali a já mu to řekl, tak ztichl a p-potom řekl, že by to někdy chtěl s klukem zkusit. Byli jsme blbci… a-a udělali to. Ještě s tím alkoholem… když jsme se ráno probrali, t-tak jsme si to pamatovali a strašně se na tom nasmáli. Že prý jsme nejlepší přátelé a tohle nám jen to přátelství utuží, a-a brali jsme to jako srandu a jako zážitek. P-prostě jsme to moc neřešili.“ Skončil a koukl se mi přímo do očí. Vypadalo to, že chce zase začít mluvit, tak jsem ho umlčel.

V mžiku jsem si ho přitáhl k sobě a políbil ho. Byl překvapený a stál jako prkno. Pak se ale chtěl odtáhnout a pokračovat, tak jsem se více méně vnutil jazykem do jeho pusy. Pořádně jsem polibek prohloubil a za chvilku se přidal. Přitáhl jsem si ho za pas a on mě vzal za límec. Hned jak mě ale za něj vtáhnul k sobě, zavrávoral jsem a zaklopýtali jsme až k druhému stolu. Rukama jsem sjel po jeho zádech až k zadku. Nemohl jsem si pomoct, ale musel jsem si zmáčknout. Jen pár dní na něj pořádně nešáhnu a hladovím po jeho dotyku. Zvedl jsem ho do náručí, zatímco si on dal nohy kolem mého pasu a ruce kolem mého krku. Začal nám docházet kyslík, tak jsme se odtrhli a jen na sebe koukali.