Kapitola 46.

602 62 2
                                    




,,Kdy se asi probudí?"

,,Doktoři říkali, že to není tak vážný."

,,Prosím Bože, prosím, ať se vzbudí!"

,,Uklidni se. Bude to brzo. Neztratíme naší holčičku. Ne dneska."





Uslyšela jsem mámin vzlykající hlas.

Takže jsem v nemocnici po té nehodě. Pamatuju si vše, co se tu noc stalo. Musím vstát.

Otevřela jsem jedno oko a uviděla svoje rodiče.


,,M-mami."

,,Panebože Soo Min" šla ke mně a objala mě.

,,Jseš v pořádku? Jak se cítíš?"

,,Areum nedrť ji" řekl táta.

,,Oh promiň."

,,To je v pořádku mami."

,,Jak se cítíš?"

Snažila jsem se vstát pomalu. Začala mě zase bolet hlava.

,,Arghhh!"

,,Soo Min!"

,,To je v pořádku. Už to přestalo" řekla jsem.

,,Jak dlouho jsem byla v kómatu?"

,,Jen pár hodin. Pamatuješ si, co se stalo?" zeptala se máma.

Najednou jsem i vzpomněla na Baekhyuna a snažila se co nejrychleji vstát.

,,Měla bys ještě ležet!"

,,Musím ho vidět!"

Vstala jsem a utekla z té místnosti.

,,Nevíte náhodou, ve kterém pokoji je Byun Baekhyun??" zeptala jsem se nějaké sestřičky. Ta zavrtěla hlavou, tak jsem šla hledat sama.


,,Soo Min!" uviděla jsem Jimina, který ke mně přiběhl.

,,Neměla bys tu pobíhat! Ještě nejseš v úplné kondici."

,,Kde je?! Musím ho vidět!"

,,Prosím Soo -ah, uklidni se. Nemůžeš ho teď vidět."

,,Proč?! Je v tamtom pokoji, že? Pusť mě tam!" snažila jsem projít, ale bránil mě. Odstrkávala jsem ho, ale on se ani nehnul.


,,Pusť mě tam!! Prosím!!" ječela jsem.

,,Promiň, ale nemůžu. Má teď operaci."

,,Pusť mě tam!!" bouchala jsem ho do ramen, ale on si mě pevně přitiskl o sobě.

,,Shh to bude dobrý."

,,Je to moje vina Jimine! Je to jenom moje vina! Nesnáším se!" řekla jsem naštvaně a rozbrečela jsem se na jeho rameni. Jimin jen hladil moji hlavu a utěšoval mě.

,,Všechno bude v pohodě."

,,Co když nebude?" podívala jsem se na něho s oteklýma očima.

,,Prostě tomu věř" položil svoje ruce na moje tváře a zadíval se mi do očí.

,,Všechno bude v pohodě. Zopakuj to se mnou. Všechno bude v pohodě."

,,Všechno bude v pořádku" zopákla jsem to po něm.

,,Hodná holka" usmál se a utřel moje slzy na obličeji.





********

,,Jak se cítíš?" zeptal se mě Jimin.

,,Jak dlouho jsem teď spala?"

,,Jen hodinu. Můžeš spát dál."

Good brother & Bad brotherKde žijí příběhy. Začni objevovat