Princi!!...Princezno?

Syn nebo království

 Vaše Veličenstvo, tohle je opravdu důležité!" 

Král Radolf stál u okna a hleděl na své malé království s hrdostív očích. Nebylo to dlouho, co jeho otec zemřel a přenechal mu vládunad touto malou zemí. Nad touto krásnou,úrodnou malou zemí jménem Rosewall. A teď se v co nejbližší doběměl stát i otcem.

 „Co se děje, Tempory?"

 Králův rádce přiběhl zcela udýchaný. Brýle nakřivo, zpocené šedivévlasy. Bylo vidět, že ho hledal opravdu všude. Snažil se popadnout decha mezi tím vypouštěl slova.„Posel...krále...z...Drac...mea..dow...nu...žádá o...slyšení."

 „Z Dracmeadownu?" Podivil se král. Co může sousední král chtít?Položil rádci ruku na záda. A s úsměvem ho poplácal. „Neměl byses takhle zřídit, Tempory, už nejsi nejmladší. Posla přijmu okamžitěv hlavním sále." Ponechal ho tam a šel se připravit.

 Dracmeadown byla silná a obrovská země, která stále rostla. Jelikož místní král miloval boje. A hledal všelijakou záminku rozpoutat válku.Zemi Rosewall doslova obklopoval, avšak nikterak si jí nevšímal. Bylapřece malá rybka v rybníce, která nikoho neprovokovala a žila si svůjživot. Tohle bylo poprvé, kdy dracmeadownský král Radolfa kontaktoval.A on mohl doufat, že jen v dobrém. 

Dveře hlavního sálu se otevřely a Radolfovi se uklonil mladík v černočervených barvách. V barvách Dracmeadownu.

 Prošel kolem něho, vrátil mu poklonu a posadil se na trůn. Pak mubeze slova pokynul rukou.Může začít. 

„Vaše Veličenstvo, králi Radolfe. Jsem sir Faleon. Posel králeMelicharaz Dracmeadownu." Posel se uklonil ještě jednou.

 „Jsem velice potěšen a zároveň zvědav, čeho si král tak mocné říšeode mne žádá," odpověděl mu. 

„Dá se říct, že od Vás ničeho nežádá... Spíše Vám dává ultimátům."Z černého pláště vytáhl zapečetěný svitek z oslí kůže a podal mu ho.Ultimátum? Převzal zprávu, rozlomil pečeť a četl. 

Králi Rosewallu. 

Myslím, že Tvé království jsem velice dlouho přehlížel. Na to jak jeúrodné a bohaté.Mí rádci mi radili se s takovým kouskem země dlouho nepárat arychle ho obsadit. To by však přišly na zmar všechny krásné stavby,které v Tvé říši obdivuji.Proto jsem se rozhodl nechat vše osudu.Tvé ženě by se v nejbližší době mělo narodit dítě. Narodí-li se Ti syn,budu to považovat za znamení, že Tvé království bude vedeno silnourukou a staneme se spojenci. Avšak jestli se narodí dcera, vzdáš sebez boje a odevzdáš mi svou zemi.Víš moc dobře, že mé vojsko je dost velké a rázem bychom vyhráli.Proto ať rozhodne osud.Král Melichar z Dracmeadownu. 

Syn nebo království. Radolf si to přečetl zas a znova. Ať rozhodne osud.Pohlédl znovu na posla. 

„Mám nařízeno, že tu musím zůstat, dokud Vaše královna neporodí.A pak se se zprávou navrátit."

 „O...ovšem." Zatleskal a přišel sluha. „Doveď sira Faleona do pokojepro hosty a buď mu po ruce."

 Na to se sluha i posel uklonili a vyšli ze dveří.

 Co teď? Král se sesunul na svém trůně. 

„Vaše Veličenstvo?" Obrátil se za tím sladkým hlasem. Z dvířek,které byly určené pro služebnictvo vyšla jeho královna. Jako vždy okouzlující, s dlouhými plavými vlasy ve fialkových hedvábných šatech. 

„Karin." Radolf přetlačil své obavy a obdařil královnu úsměvem.„Měla bys odpočívat."

 Vstal, podal jí ruku a pomohl jí se posadit na trůnmísto něho.

 „V pokoji se už nudím. Košilky i plátýnka mám pro naše dítě hotové.A když mi Tempory řekl, že za tebou přišel posel z Dracmeadownu, bálajsem se." 

Její modré oči mluvily za vše. Právě díky těm očím se do ní zamiloval.Pohladil ji po vlasech a políbil na čelo.Pak si k ní klekl a položil hlavu na její břicho. Slyšel už silné kopání.Jeho sladká královna v sobě nosila klíč k jejich budoucnosti. 

„Co myslíš, že to bude?" Zeptal se hlavu pořád na jejím bříšku. 

Karin byla tou otázkou poněkud překvapená. „Nikdy ses o tohlenezajímal." Usmála se a rozcuchala mu jeho černé vlasy. „Bude mijedno, jestli to je holčička, nebo chlapeček. Hlavně, že to je dítě násdvou." 

Zvedl hlavu.„Přál bych si mít syna." Povzdechl. 

„Jestli nám ho nebesa dopřejí..." Pohladila ho po tváři a on chytil tuněžnou ruku.Náhle se její hlas i pohled zvážněl. „Tak se aspoň podívám, co ti dělátakové starosti."  Rychle vyprostila ruku z jeho sevření, aby mohla rozvinout svitekjenž držela v druhé ruce a jenž byl před nepatrnou chvílí králi za pasem.Přelstila ho.

 Chtěl se rychle postavit a zabránit jí v přečtení zprávy, ona ho všaknohou zablokovala.V tichu a s důstojností královny si Karin četla, co bylo určeno projejího manžela. Trvalo to chvilku.Pak beze slova svitek svinula a vrátila Radolfovi.Ten na ni s nedočkavostí hleděl.Ona mu opětovala pohled a prohlásila. „Narodí se ti syn."

 „Jak to můžeš tak jistě vědět? Taky si to přeji, ale vše záleží na Bohu."Začal namítat. 

Karin se postavila a s ještě vážnějším pohledem se zadívala do jehoočí.„Narodí se ti syn."

 ***

 Po třech dnech se královským sídlem rozléhal dětský pláč.Království oslavovalo a vítalo příchod nového následníka trůnu.

 Syn. Králi Radolfovi a královně Karin se narodil syn. 

Sir Faleon předal královskému páru plné gratulace. A ujištění,že Rosewall s Dracmeadownem jsou od teď spojenci.S informací pro krále Melichara opustil hrad. 

Radolf a Karin byli v pokoji sami. Chtěli tak chvilku být.Radolf držel v náručí svou malou dcerku a s láskou se díval na odpočívající ženu.„Budeš mít těžký život..." řekl.„Princi Danieli."