I'm in love with my kidnapper

II.

Jen tak 5 minut sedíme, mlčíme a pak se najednou otevřely dveře od auta. Vzal mě za ruku a pomohl mi vystoupit. Poté měl následovat můj pád, který se nekonal. Chlapec mě na poslední chvíli zachytil a pevně obejmul. Natiskla jsem se na něj a až pochvíli si uvědomila, kdo to vlastně je. S velkou nechutí se od něj co nejrychleji odtáhnu. Slyšela jsem jak zavrčel na protest.

"Tak pojď." Řekl mi klidným hlasem.

Zaslechnu klíče v zámku a cuknu sebou. Než jsem stihla jakkoliv zaprotestovat, už jsme byli vevnitř. Poté zamkl a vedl mě po schodech někam dolů.

Určitě to je sklep, protože je tu velká zima.

Tady otevře další dveře a vtáhne nás dovnitř.

Poté opět zamkne, odlepí mi pásku z pusy a sundá mi šátek z očí.

Jupí konečně zase vidím. Teď je příležitost si ho pořádně prohlédnout. Má krásné roztřepacené blond vlasy, čokoládově hnědé oči a hubenou vysokou postavu. Sladce se usmál, takže jsem mohla vidět jeho dokonalé ďolíčky.

Zamračila jsem se a hned mu zmizel jeho úsměv. Najednou zvážnil.

"Dneska budeš spát tady.. Hezky se tu zabydli, přeji ti krásné sny." Byl už na odchodu, ale já ho zastavila.

"Kdo jsi??" Vyhrkla jsem.

"Jsem Kyle Parker." Řek, jako by nic.

"A proč jsem sakra tady??" Řeknu trochu hlasitěji.

"Až se uklidníš, tak budeš moct bývat se mnou nahoře, ale do té doby budeš tu." Řekl mile. Sakra až moc mile.

"Tak jsem to nemyslela! Proč si mě unesl?" Hlas se mi zlomil a slzy mi začaly téct po tvářích.

Setřel mi je a já na něj vyděšeně zírala. Poté mě obejme a zašeptá mi do ucha

"Violet, to je v pohodě, já ti neublížím. Na to tě mám až moc rád. Zařídím aby si byla šťastná.. A to se mnou."

S nechápavým výrazem od něj ustoupím a můj pohled směřuje na postel v rohu.

"Tam budeš spát, zařídil jsem ti tu i malou koupelnu." Všimnu si dveří naproti a sklopím zrak.

"Na nočím stolku vedle postele máš pomerančový džus a nějaký ovoce."

Podívám se na něj.

"Potřebuješ ještě něco?" Přistoupí ke mně blíž, ale já odstoupím ještě dál.

"Dobrou noc moje drahá Violet." Usměje se na mě.

"Dobrou.." Zašeptám.

Pak už ho vidím jen odcházet a slyším, jak za sebou zamyká.

Oddechnu si a až pak si uvědomím, že jsem pořád jen v ručníku. Sakra!

Rozhlédu se po sklepě. Po chvíli si všimnu skříně. Otevřu ji a hned popadám tílko, šedé tepláky a příjemnou teplou mikinu. Rozejdu se k posteli, kde si následně lehnu a poddám se hlubokému spánku..