Ostré sluneční paprsky svítily přes okno což způsobilo, že jsem se vzbudila. Lenivě jsem otevřela oči a snažila se je přizpůsobit, slzy z předchozí noci mě stále štípaly. Povzdechla si, když jsem zjistila, že jsem byla teď sama a teplo z Harryho těla bylo pryč. Přetočila se na záda s očima zaměřenýma na světle bílý strop, jako moje mysl závodila s tisíci špatných myšlenek.
Měla jsem pocit, jakoby pomalu, ale jistě ztrácela svojí mysl. Proč já? Proč se to stalo mě? Před několika týdny jsem byla jen normální holka, která zůstala sama doma a teď jsem ve středu probíhající bitvy mezi dvěma gangy.
Zvuk vybrujícího mobilu na nočním stolku mě vysvobodil z mých myšlenek. Sedla si a usmála se, jak jsem měla stále na sobě Harryho mikinu. Stáhla si kapuci a vdechovala omamnou vůni, která stále přetrvávala. Co to ten kluk dělá se mnou? Nemůžu mít ráda Harryho; je nafoukaný, arogantní a nebezpečný. Aspoň to oni říkají. Nejsem si jistá, jestli je.
Zavrtěla jsem hlavou a zoufale se snažila setřást nevhodné myšlenky z mé mysli, ale nefungovalo to. Zavřela jsem oči a dech se mi zvýšil, když si začala představovat jak mě jeho ruce objímají, stejně jak včera. Dokázala jsem si představit jeho baculaté, vlhké rty jak jsou cítit na mé kůži, když mi dal polibek na čelo. Zalapala jsem po dechu, otevřela oči a snažila se dýchat.
"Přestaň, Scarlet," zamumlala jsem si pro sebe, nutíc se soustředit.
Natáhla jsem ruku a vzala můj telefon, zalapala jsem hlasitě po dechu, když se na obrazovce objevilo jeho jméno.
Od: Harry
Doufám, že jsi v pořádku. Promiň, že jsem tě do všecho zatáhl. Vyřeším to. Charlie King nevztáhne na tebe ruku. Rozumíš? Neublíží ti. Já jen, já nevím... Tohle je naposledy co o mě uslyšíš. Nechám tě na pokoji. Slibuju. H xx
Srdce mi kleslo a žaludek se mi kroutil. Hodila jsem mobilem na postel a vyskočila na mé roztřesené nohy. Přecházela jsem sem a tam, moje podvědomí bylo na mě naštvané; nechceš aby se od tebe držel dál, že? Výborně, odstrčila si ho a teď nechceš nic víc, než aby byl s tebou.
Vypustila jsem slabý a furstrovaný výkřik, jak jsem si prsty zatahala za vlasy. Vylétla jsem z mého pokoje a zamířila rovnou do koupelny, ignorovala jsem pohled Becky, která si zřejmě myslí, že jsem šílená. Zabouchla za sebou dveře a hluboce dýchala, jak jsem se zády opřela o dveře. Lehce jsem poskočila, když se ozvalo klepání na dveře.
"Jo?" jemně jsem zavolala.
"Jsi v pořádku?" ptá se Becky, s obavami v jejím hlase.
"Jsem Becks, přísáhám," překvapila jsem sama sebe, jak přesvědčivě to zní.
"Scarlet, podívej, je to jen na tobě, komu věříš. Ale věř mi, Harry Styles není dobrý člověk. Zeptej se Jacka ohledně Dylana, jo? Prostě se ho zeptej," povzdechne si a já zamrznu. Dylan? Jackův bratr o kterém nikdy nemluví. Co by mohl mít Harry společného s Jackovým bratrem?
Sakra, Jack.
Svlíkla si oblečení a spodní prádlo a lenivě je hodila na zem. Vcházela do sprchy a rychle jí zapla dříve, než jsem vstoupila dovnitř. S každou kapkou vody, mě bolelo tělo víc a víc. Cítila jsem bodnutí na mé tváři z teplé vody, stříkající na mé rány a vzpomínky na Troye ze včera se mi vrátily. Zády jsem sklouzla po studené zdi, dokud moje dělo nebylo na zemi. Přitáhla si kolena k hrudi a stočila se do klubíčka. Slzy volně padaly z mých očí, jak jsem potichu vzlykala. Mám ráda, když se chovám jako silná osoba, která nepotřebuje chránit, ale teď jsem vyděšená. Vidím smrt. Můžu jít ochutnat. Cítím to. Kříčí na mě, ať uteču. Ale jaký to má smysl, když se nemám kde schovat? Jestliže tě chce Charlie King mrtvým, zemřeš.
