Reason why I love you

-Reason 14-

Venku byla obrovská bouřka. Seděli jsme ppři svíčkách v obváku a hráli karty. Najednou se před domem ozval zvuk motorky. "Kdo to jen může být?" ozval se strejda a zvedl se. Došel k oknu a podíval se ven. "Scott-" zamumlal překvapeně, ale to už jsem byla na nohách. 

"Jdu tam-" špitla jsem a spěchala ke dveřím.

"Jdu s tebou Evie," nedal si říct strýc, ale Josie ho zastavila.

"Tati nech Evie jít samotnou.. Musí si se strýcem Scottym promluvit." To co jí odpověděl jsem už neslyšela. Přehodila jsem přes sebe bundu a otevřela dveře. Scott si zrovna sundával helmu. Najednou se podíval ke dveřím a spatřil mě.

"Ahoj," usmál se. 

"Proč jsi sem jel v té bouřce? Jsi blázen? Proč jsi udělal něco tak hloupého! Mohlo se ti něco stát-" 

"Protože tě miluju, Evie. A potřeboval jsem ti to říct..Abychom mohli být spolu." 

"Cože?" vydechla jsem. Scott odložil helmu a vydal se ke mě. Čím víc se přibližoval, tím víc jsem byla nervoznější.

"Miluju tě," zopakoval. Najednou stál přímo předemnou. "Vždycky jsi to byla ty, Evelyn." zašeptal a uchopil obličej do svých dlaní.

"Ale co Riley?" 

"Ta je pryč," pokrčil rameny. "Ukázalo se, že nejsem otec jejího dítěte. Takže-" znovu se usmál. 

"Takže-" zašeptala jsem. Najednou se ke mě sklonil a přitiskl rty na ty mé. Objala jsem ho okolo krku a stoupla si na špičky. Scotty přesunul ruce na můj pas a přitiskl si mě k sobě. Najednou mě vzal do náruče a zatočil se se mnou. Zasmála jsem se a to přilákalo ostatní.

"Co se tu děje?" Josie vyšla ven a nechápavě zamrkala. "Scotty?" sjela pohledem z jednoho na druhého a usmála se. "Konečně jste to dali dohromady." opřela jsem si hlavu o jeho rameno.

"Copak to slyším?" ozvala se teta, která vyšla s mojí mámou. "Panebože vy jste tak rozkošní! Chce to fotku. Počkejte-" 

"Ježiš nech je oddechnout," zasmál se strejda. "Jsou celý promočení.." 

"Jen jsem je chtěla vyfotit-" namítla teta.

"To můžeš klidně i později, Kate," řekl jí s úsměvem Scotty. "Já už se nikam nechystám." 

Probudila jsem se do slunečního rána a konečně jsem se cítila zase celá. Podívala jsem se vedle sebe na spícíhoho Scottyho. I přesto, že tu měl zakázáno spát, se ke mě proplížil když všichni usnuli. Spát v jeho náruči byla ta nejlepší věc v mém životě. Otočila jsem se na bok, abych na něho měla lepší výhled.

"Pozoruješ mě?" zeptal se rozespale bez toho aby otevřel oči.

"Ne," zasmála jsem se a zavřela rychle oči, aby mě neviděl. Scotty se uchechtl a pohladil mě po tváři. Otevřela jsem oči a podívala se do jeho tváře. "Možná by ses mohl přemístit do svého pokoje." navrhla jsem.

"Moc se mi nechce," zamumlal a přitáhl si mě k sobě. Políbil mě do vlasů a já se pousmála. "Tvý rodiče ví, že s tebou nechci nic mít," když jsem se zamračila, Scotty se zasmál. "Teď," dodal. "Samozřejmě že s tebou do budoucnosti chci něco mít.. Ale teď je ještě brzo." vysvětlil a já si potichu oddychla. Odtáhla jsem se od něho a posadila se. Položila jsem nohy na zem a zvedla se. "Hej kam jdeš?" zeptal se.

"Jdu se podívat, jestli je už někdo vzhůru," vysvětlila jsem. "Chceš něco donést?" 

"Jen vodu, prosím," usmál se a já přikývla. Vyšla jsem z pokoje a zavřela za sebou. Došla jsem do kuchyně, kde seděla máma s tetou. 

"Dobré ráno," pozdravila jsem.

"Dobré," usmála se teta a podívala se na mámu. "Prý máš v pokoji hosta." 

"Cože?" otočila jsem se. "Jak to víte?" máma s tetou se rozesmáli.

"Bylo jasné, že za tebou Scotty dojde," odpověděla máma. "Doufám, že jste nic-" 

"Nedělali," dokončila jsem za ní. "Samozřejmě že ně." vytáhla jsem ze skříňky sklenici a napustila do ní vodu. "Jen jsme vedle sebe usnuli.. to je všechno." 

"Scotty je hodný kluk," přikývla máma. "Známe ho tolik let.. Jsem ráda, že jsi s někým jako je on." máma vypadala opravdu dojatě. A všimla si toho i teta která jí objala.

"Klídek," zasmála se teta. "Jen spolu chodí." 

"Jdu zpět do pokoje," řekla jsem a obrátila se k odchodu. "Uvidíme se potom." teta jen s úsměvem přikývla a já odešla. Když jsem došla zpět do pokoje, Scotty dělal něco na notebooku. "Tady máš." podala jsem mu sklenici a vlezla si do postele vedle něho. "Na co se koukáš?" 

"Ale to je jedno," usmál se a zavřel notebook dřív než jsem se mohla podívat. "Tak kdo je vzhůru?" 

"Kate a moje máma," odpověděla jsem a položila si hlavu na jeho rameno. "A stejně ví, že jsi tady, takže je všechno jedno." zasmála jsem se a Scotty se ke mě přidal. 

"Tím pádem tu ještě můžu zůstat." povalil mě na postel a zahleděl se mi do očí. "Miluju tě." 

"Já tebe." 

Důvod #14

"To jak říkáš -miluju tě-"