Pod širákem s Joshem Hutchersonem

16. kapitola

Dojeli jsme tam úplně v pohodě a řidič řekl, že celebrity vozí zadarmo. Neptala jsem se. Prostě jsem se na něho usmála a řekla děkuji.

Vzpomněla jsem si, jak jsem na to místo přijela poprvé. To co jsem uvnitř sebe cítila, bylo tak stokrát silnější než minule. Ten pocit, ten oheň i následné sevření, které mi proudilo srdcem, byly nevyhnutelné a slovy nepopsatelné. Strnule jsem seděla opřená o sedačku taxíku. Ruce jsem měla položené v klíně a můj pohled hledal cíl v místech, které jsme projížděli. Lana mě pohladila po rameni a řekla: „Kourtney, buď v klidu." Otočila jsem k ní hlavu a chytla ji za ruku, které se mě dotýkala. Přikývla jsem a chvíli jsme se na sebe jenom tak dívali. Koukla jsem na Lucase a zjistila, že on se na nás usmívá taky.

„Teď doleva." řekl jsem řidiči a ten otočil volantem.

Je to tady. Před námi se objevil areál tábora. Dýchala jsem zhluboka, hruď se mi pravidelně nadzdvihávala. Lucas otevřel dveře jako první, šel k Laniným dveří a otevřel je taky. Podal jí ruku a má sestra ladně vystoupila z auta. Lucas pokračoval k mým dveřím. Tupě jsem zírala před sebe a plánovala si, jak k Joshovi přistoupím. Najednou mě dveře byly otevřené a Lucasova dlaň čekala na mou. Podívala jsem se mu do očí. Viděla jsem, jak je na mě hrdý, oči měl upřímné, pyšné a plála v nich laskavost. Konečně jsem mu podala ruku. Jednou rukou jsem se držela jeho a tou druhou si přidržovala šaty. Otočila jsem se a spatřila vyzdobený pozemek.

„Pojďme Kourtney...Josh tam určitě čeká." Řidič na nás vykukoval z okýnka. „Běž na to holka." řekl mi. Trochu mě tím povzbudil. Napřímila jsem se a řekla: „Jdu na to."  Zavřela jsem dveře taxíku a společně s Lucasem a Lanou zamířili k hlavní budově.

Někdo otevřel dveře dřív, než jsme tam došli. Tommy a vzápětí Emily. Bez varování jsem se jí vrhla do náruče.

„Vy jste ještě tady?" zeptal jsem se a můj pohled přejížděl z Emily na Thomase a pořád dokola.

„Všichni tam jsou Kourtney. Josh řekl, že dokud nedojedeš, ples nezačne." A já si myslela, že mě Josh už víc překvapit nedokáže. Dokázal.

„Vědělas, že tady jsou dvě tělocvičny?" Nevěděla.

„Josh na tebe čeká v té druhé." Nevěděla jsem, co mám říct, tak jsem ji prostě znovu objala. Tommy tam celou tu dobu jenom stál, a mě došlo, že nesledoval mě. Po celičkou dobu rozhovoru s Emily se na mě ani nepodíval, díval se na ni. A když sice netuším, jak se to stalo, byl to pohled zamilovaného mladého muže.

„Ukážeš mi, kde je ta druhá tělocvična?" upoutal jsem pohled zpátky k Emily.

„Určitě. Pojď za mnou. Lanu a Lucase nechám v rukách Tommyho."

Chytla mě za ruku a já si druhou rukou trochu přidržela šaty. Obešly jsme hlavní budovu a část, ve které je tělocvična číslo jedna.

„Nebuď nervózní Kourtney, vypadáš skvěle." Ze všech sil jsem se snažila zahnat svou nervozitu, ale ať jsem se snažila sebevíc, nešlo to. Nevím proč, ale tak nějak to bylo silnější než já.

Zastavily jsme se u dveří, které byly vždycky zamčené. Nikdo nevěděl, co je za nimi. Až do teď. Dřív jsem se jich nevšímala, byly to jenom nějaké dveře, které podle mých předpokladů byly bezúčelné, k ničemu, zcela zbytečné a vedoucí nikam. Teď jsou má budoucnost. Buď jimi projdu a budu s Joshem, budu si zvykat na nový život, lidi a nebudu mít jistotu, co přinese život nebo zůstanu stát venku, vrátím se zpátky do New Yorku a povedu život právničky.