My life - začátek nového

Celkem love story ?

Byl konečně konec školního roku a já byla bez nálady, už jsem ty nekonečné hádky chtěla mít za sebou, a proto jsem našla ani na rozlučku. Měla jsem své třídy plné zuby, to nepopírám, ale i tak jsem s nimi prožila víc jak polovinu svého života, takže jsem to i přes svoji tvrďáckou povahu obrečela. Po příchodu domů ze mě všechny starosti opadly a byla jsem ráda, že jsou už prázdniny,  přestože jsem věděla, že tyhle budou stát za prd. 

Klasicky jako každý večer jsem byla na facebooku až do pozdních hodin. Když jsem chtěla jít už spát, zacinkal mi mobil - nová žádost o přátelství. Koukla jsem se kdo zase otravuje, čekala jsem nějakého pedofilního jedince, ale byl to omyl. Ta žádost byla od Tomáše ********. Nemohla jsem uvěřit svým očím.

..........................................................Flashback............................................................

Po druhé na tábor. Byla jsem nadšená. Byl to myslivecký tábor. Jezdila se mnou ještě moje sestřenice Terka, ale ta byla tentokrát nemocná, takže jsem to první týden musela přežít bez ní. Hned po příjezdu jsem se ubytovala, šla se rozloučit s rodiči a seznámit se s ostatními, ale stejně jsem se víc jak s polovinou znala z minulého roku. Padl mi do oka jeden vysoký kluk a já jemu asi taky, protože se hned chtěl seznamovat a byl celkem dotěrný, ale tak co už. Mně bylo 10 jemu 12, takže jsem myšlenky třeba na sex vůbec neměli, jen tak pro upřesnění ok ? :D První týden byl jako z pohádky, byl pro mě princ na bílém koni a já se cítila šťastná. Bohužel se to všechno pokazilo příjezdem mé sestřenice. Chtěla být jenom se mnou a to, že já měla i jiné kamarády ji vůbec nezajímalo. Já si vybrala Terku tudíž mi na Tom čas, a tak jsme se přestali bavit. Tábor utekl a já doufala, že na něj zapomenu, ale pořád v mé hlavě zůstával.

........................................................End of Flashback....................................................

On se opravdu ozval po pěti letech ? To snad není možné! Naše konverzace se vyvíjela příznivě, tak jsme si nakonec vyměnili čísla. Volali jsme si asi do 3 do rána a Toma napadlo, že bych mohla na pár dní přijet. Chtěla jsem, ale nevěděla jsem jak to říct doma, a tak jsem si nakonec vymyslela story, že pojedu ke své budoucí spolužačce Nathálce. Celou dobu jsem byla nervozní a modlila jsem se abych se neprořekla, ale zvládla jsem to a vesele jsem si frčela vlakem k Tomovi. Na přestupní stanici si se mnou začal povídat jeden postarší pán. Měl trochu popito, ale byla jsem ráda, že si mě alespoň někdo všímá. Během toho mi Tomáš psal, že nestíhá, takže já začala stresovat ještě víc. Konečná zastávka a já musela vystupovat, byla jsem rozklepaná a volal mi Tom, že už jde. 

Nesnáším vítání, a tak mě nenapadlo nic jiného než zavolat babičce, že jsem už u kamarádky a je to ok. Během toho přišel Tom a ... no upřímně byl ten začátek celkem o ničem. Přišli jsme k němu domů a začali jsme si povídat. 

Po asi 5 minutách konverzace mi oznámil, že jdeme do lesa, což by mi tak nevadilo, ale měl jít s námi i jeho kamarád Standa. Znám někoho 5 minut a mám jít do lesa ještě s někým ? Začala jsem si vyčítat, že jsem se nechala k něčemu takovému přemluvit. Vyšli jsme ven a už tam byl Standa, no přivítání bylo trochu trapnější, ale co už :D. Vyjeli jsme do lesa a Tom řekl, že to jde projít a my máme počkat. V tu chvíli jsem si myslela, že ho zabiju. Se Standou jsme vylezli na kazatelnu a povídali si o Tomovi. Nakonec náš lov proběhl celkem v pohodě až na takovou maličkost, a to že mě Standa označil za Tomovu přítelkyni. Celkem mě to zarazilo, ale nedala jsem na sobě nic znát. Po příchodu domů jsem si myslela, že budeme s Tomem sami, ale to jsem se spletla. Standa spí tady. Navečeřeli jsme se a my s Tomem jsme si šli lehnout. Prokecali jsme celou noc.

Druhý den ráno šel Tom zase do lesa, tentokrát beze mě. Takto se to opakovalo ještě další 2 dny. V sobotu jsem jela domů a myslela jsem, že to zase skončí, ale ne!  Tom chtěl abychom spolu chodili. Proč ne? Stejně jsem v tom budoucnost neviděla, protože jsme od sebe 2 hodiny vlakem a Tom na mě neměl vůbec čas, ale tak nějak nám to klapalo, sem tam nějaká hádka, ale to je snad v každém vztahu.