Čas listí a jinovatky

Úvodem

-spoiler prvního dílu-

.

.

.

Fakt, že v příběhu „Čas slunce a obilí" Nina zemřela, mi znemožňoval napsat volné pokračování, a jelikož jsem nepočítala s tím, že by příběh mohl pokračovat, neměla jsem s tím problém. Ale okolnosti daly vzniknout nápadu na další příběh, který je s tímto dílem úzce spojen, a nelze z něj udělat samostatný příběh, aniž by ztratil svou pointu.

Tímto tedy prohlašuji, že pokračování této „romance bez romance", je tak trochu alternativní konec, a události se odehrávají v případě, že Nina o život nepřišla.

-konec spoileru-

Život je opravdu nevyzpytatelný. Máte pocit, že o sobě leccos víte, že máte jisté události už za sebou, a že vás už nic jen tak nepřekvapí. Když jste abstinent, nemyslíte si, že jen tak propadnete alkoholismu, když jste nekuřák, říkáte si, že přece nikdy nezačnete kouřit, a tak podobně.

„Táborová tématika" je na wattpadu stejně populární, jako nenáviděná. Klišé a kýčovité příběhy o tom, jak se malá holka na táboře zamiluje do kluka – všichni to nejspíš známe. Je zvláštní, jakou atmosféru musí takové tábory mít, že se o nich tak dobře píše, a očividně i dobře čte; noví lidé, nové prostředí, horké léto, a za týden nebo dva zase návrat do reality. Když přijedete na tábor, kde vás nikdo nezná, můžete se stát superhvězdou mezi vrstevníky, přestože lidé, co vás znají, ví, že jste jen průměrný puberťák, můžete se zamilovat, prožít lásku jako z jiného vesmíru, a v den odjezdu domů zase všechno končí. Žádné závazky, žádné starosti.

Dlouho tomu, co jsem byla na táboře, a letos to bylo po letech nejspíš naposled. Před odjezdem jsem byla zvědavá, jestli skutečně uvidím nějakou podobnost mezi tímto pobytem a wattpadskými příběhy. A doufala jsem, že ve vlastním zájmu nezažiju nic, co by mě nutilo napsat další wattpad příběh (nedej bože romanci!) o táboře, který by sice byl podle skutečnosti, takže já sama bych v něm viděla čirou originalitu, ale mé čtenáře už z dálky zapudí, protože bude nakonec vlastně úplně stejný, jako všechna ostatní táborová klišé.

A věřte nebo ne; zase jsem se netrefila. A nemůžu si pomoct, třebaže už nejsem malé dítě. Romance bez romance se tak dostává na zcela jinou úroveň – obohacena o táborovou tématiku, a ještě o hetero zápletku, přestože označení „FreeTheLGBT" se tím nezbaví.

Přesto doufám, že na začátku nového školního roku a v podzimní atmosféře přinese čtenářům příjemný zážitek, a něco málo do života.

- RunningHare, září 2017

(Podle skutečného životního příběhu.)