WHAT IS LIFE? | kth x bbh ✔

spinach

"Špenát?"

Zatvářil se Baekhyun znechuceně.

"Co špenát?" zeptal se Taehyung, naprosto nechápající tón hlasu a ani výraz Baekhyuna.

"Vážně sis dal na pizzu špenát?"

"Jo?" Pokrčil Taehyung rameny. Co je na tom zlého?

"Skončíš za to v pekle."

"Za špenát?"

"Za špenát."

"Co za blbosti to kruci meleš?" Taehyung si nemohl pomoct. Jindy by si nikdy nic takového říct nedovolil, vyjma Hoseoka, samozřejmě, ale teď Baekhyuna jednoduše nedokázal pobrat.

"Ehh, promiň," zamumlal Baekhyun. "Já občas takhle mluvím, víš? Hlouposti. Myslím to ale ze srandy, chápeš ne? Jasně, že žádný peklo není a neskončíš v něm kvůli špenátu na pizze a to ani nemluvím o té zázvorové limonádě, co sis objednal, jen jsem tím chtěl vyjádřit, jak moc špenát nesnáším a zázvor ostatně taky, ale hádám, že se mi to nejspíš moc nepovedlo, takže se omlouvám, jestli jsem tě nějak naštval, fakt jsem nechtěl. Promiň, Tae."

Protentokrát se Taehyung rozhodl zkráceninu jeho jména přejít. Radši.

"Občas je asi tvé hojně využívané slovo, mám pravdu, co?"

"Myslíš?" Pousmál se Baekhyun.

"Říkáš občas, ale rozhodně se to neshoduje s realitou. Je to vcelku... úsměvné," řekl s nepatrným pokrčením ramen.

"Úsměvné. Jakože..."

"Ne, to ne. Nemyslel jsem to nijak zle."

"Aha, um, takže asi-."

"Budeme mluvit o něčem jiném?" doplnil jej Taehyung a Baekhyun souhlasně pokýval hlavou.

"Máš něco konkrétního na mysli?" optal se Baekhyun.

"No, třeba to, jak propadáš."

"Zrovna tohle se mi teda moc řešit nechce," zamumlal Baekhyun. "Mám toho dost doma i ve škole. Nejde totiž jen o jediný předmět a já už nevím, co dělat. Nedokážu se vůbec soustředit, když se mám učit. A ve výsledku to dopadne stejně na nic."

"Kolik těch předmětů je?"

"Čtyři. A pak další, co sotva prolejzám. Asi si říkáš, že musím být totální blbec, ale já jednoduše nemám čas na to, abych se mohl v klidu učit."

Taehyung tohle ještě nikdy neudělal. Nikdy nikomu nenabízel pomoc ve škole, sám od sebe, fakt ne, jenže ten sklíčený pohled Baekhyuna plný bezradnosti či celkově jeho osoba v něm určitým způsobem podnítila změnu názoru, alespoň pro tuto chvíli, na to, že studijní výsledky jsou věc každého jednotlivce a co je zrovna  jemu po tom, že to někdo nezvládá?

"Mohl bych ti nějak pomoct, pokud bys chtěl."

"Vážně?"

Způsob, jakým se Baekhyunovi zničehonic rozzářily oči, byl v ten moment odzbrojující.

"Jo," hlesl Taehyung. "Vážně."

"Mám pocit, že se mi jen zdáš."

To samé bych mohl říct já o tobě, pomyslel si Taehyung. Nikdy jej totiž nenapadlo, že by mohl jít na pizzu zrovna s Baekhyunem a že by se spolu mohli normálně bavit. Něco takového pro něj bylo naprosto nepředstavitelné vzhledem k tomu, jak moc uzavřenou a kolikrát velmi protivnou povahu má a Baekhyun je zase jeho přesným opakem.

"Momentálně jsi jednou z mých nejoblíbenějších osob, Tae."

"Taehyung!" vyhrkl však. "Žádný Tae. Taehyung. Jo?" říkal, zatímco uvnitř ale umíral studem, protože cítil, jak se jeho tváře rozhořely, a on si tak s nelibostí uvědomil, že se červená.

"Špenátová?" 

Taehyung odtrhl pohled od Baekhyuna, který se na něj usmíval, jako by se vůbec nic nedělo a podíval se raději na servírku, co jim donesla pizzy.

"Špenátová je moje."

Tu žampionovou tedy dostal Baekhyun a jeho pohled na ni mluvil doslova za vše. Taehyung neměl snědenou ani polovinu pizzy, když Baekhyun z té své dojídal poslední kousek a začínal nahlas přemýšlet nad dezertem.

"Dal bych si ještě zmrzlinu."

"Bude ti blbě," namítl Taehyung.

"Po zmrzlině? Po něčem tak dobrým, jako je zmrzlina, mi nemůže být špatně."

"No když to bereš takhle." Pokrčil Taehyung rameny. Jemu zle nebude, takže mu to tím pádem může být jedno. Hned vzápětí si pak Baekhyun objednal vanilkový pohár s ovocem a se sušenkami.

"Takže jsi to myslel vážně?" zeptal se Baekhyun s plnou pusou.

"Co?"

"To douč- sakra, sakra, studený!" začal Baekhyun zničehonic zmatkovat, přičemž upustil lžíci na stůl. 

"Je to zmrzlina, co jsi čekal?" Zasmál se Taehyung.

"Opravdu vtipné," zamumlal Baekhyun, zatímco jeho tváře začaly nabírat nachového odstínu. A Taehyung se musel hodně ovládat, aby ten úsměv, co se mu dral na rty, zastavil. Protože červenající se Baekhyun byl fakt pěkný výjev.

"Takže co jsi chtěl říct ještě předtím, než tě ta zmrzlina skoro zabila?"

"To doučování. Jestli jsi to myslel vážně."

"Nemluvil bych o tom, kdyby ne."

"Super. Protože potřebuju hlavně angličtinu a matiku, ten zbytek nějak vymyslím, jen tyhle dva předměty nedávám. Víc tě otravovat nebudu."

"Spíš než jako otravování to ber v podobě díků za ten rozhovor."

"Pořád ti ale dlužím."

"Možná ne nadlouho."