x3x

340 29 0
                                    

Kano mě políbil.

Nebyl jsem schopný, pohybu. Všechny myšlenky byly pryč. Jen jsem tam tak stál s vykulenýma očima, zatímco Kano se dotýkal mých rtů. Po chvíli se odtáhl a...odešel.

Teď se mi do hlavy nahrnuly zpět všechny myšlenky. Proč to udělal? Sakra...líbilo se mi to. Počkat, co? Blbost, přece nemůžu...nebo ano?

Stál jsem tam takhle ještě asi 3 minuty, ale pak se rozezněl zvuk zvonu a všichni se nahrnuli dovnitř. Zavrtěl jsem hlavou a rozběhl se za nimi. Náš pán za námi zamkl a nechal nás si zajít ještě na záchod. Stál jsem tam na konci řady. Kaneho jsem ale nikde neviděl.

Když byli všichni hotoví, zamkl nás zase v té malé místnosti na spaní. Ta blonďatá dívka seděla zdrceně na posteli a zašívala si rukama od modřin roztrhané šaty. Co mě teď ale zajímalo víc byl Kano. Ten ale nebyl ani tady. Rozhlížel jsem se po místnosti, prošel všechny postele a díval se i pod ně, ale on nikde. Podíval jsem se tázavě na Hanako a ona jen pokrčila rameny. 

Chudák malá, jestli to dělá i jí, tak je to hodně špatné. Je to jen malé dítě proboha!

Pak mi došlo, že mě bude nejspíš chtít co nejdřív otestovat. A nejen to, nejspíš se odsud nikdy nedostanu.

Bylo teprve poledne, ale byl jsem dost unavený. Lehl jsem si na tu tvrdou postel a přemýšlel, dokud mě to neodneslo ke spánku.


,,Aki! Aki prosím! To bolí, strašně to pálí!" křičela matka a svíjela se na zemi ve strašných bolestech. Plameny ji už spálily skoro na popel. Její kůže už byla úplně černá. Nemohl jsem nic dělat, byl jsem obklíčen ohněm a nikde nebyla žádná voda. Jen jsem tam brečel a sledoval ji. ,,Prosím!" to bylo to poslední, co jsem od ní kdy slyšel...

Zakřičel jsem a otevřel oči. Byl jsem zpocený a ztěžka jsem dýchal. Už byla noc, všude byla tma.

,,Aki, klid. Byl to jen sen." Kano se skláněl nade mnou a hladil mě po vlasech. Pomalu jsem si sedl.

,,Kde jsi byl?" zašeptal jsem, abych nikoho nevzbudil.

,,To teď není důležité." usmál se a pohladil mě po tváři. Až teď jsem si všiml nafialovělého fleku na jeho paži, jakoby ji někdo silně stiskl. A na hlavě měl tenký proužek krve.

,,Co...co se ti stalo?" naslinil jsem si prst a otřel mu už zaschlou krev z čela.

,,Já...jen jsem zakopl." uhnul pohledem a mě bylo jasné, že je v tom něco jiného. Ale co? Nebudu ho teď vyzvídat, zeptám se ho na to přes den. Hlasitě jsem si zívl. Kano se uchechtl. ,,Chce se ti ještě spát? Vždyť jsi od poledne neotevřel oči." uchechtl se. Pokrčil jsem rameny. On se ale naklonil k mému uchu. ,,Ale mě se nechce." zašeptal. Naskočila mi husí kůže. Je tak...blízko...zase...

Vážně se mi líbí? Já se...zamiloval do kluka? Do kluka, kterého znám dva dny? Měl bych se nechat vyšetřit...nebo raději ne, takhle se mi to líbí.

Kane mě zatlačil zpátky na matraci a sedl si na mě obkročmo. Chytil mě za ruce a přitlačil mi je vedle hlavy. Pomalu se ke mě naklonil a kousl mě do rtu. Co to sakra dělám?

Otřel se nosem o mou čelist a došel ke krku, který začal líbat a kousat. Pak si zahrál na pijavici a zanechal mi na klíční kosti značku. Jazykem si vytvořil cestu zpátky k mým rtům, kterým okamžitě přidělil roli. Začal mě dravě líbat a když jsem se pokusil nadechnout a pootevřel pusu, využil toho a začal si hrát s mým jazykem.

Někdo si kýchl. Kane okamžitě přestal se svou dosavadní činností a ohlédl se, odkud ten zvuk přišel. Když nám došlo, že má někdo jen rýmu, oba jsme se začali potichu smát. Kano ze mě slezl a lehl si vedle mě.

,,Pro dnešek to stačí, je tu moc svědků." zašeptal a uchechtl se. Objal mě a já spokojeně usnul.

Oh shit. Lidi nekýchejte, hele co kazíte :D 
Jako pozor na to :DD

Berte vitaminy a v noci držte huby, jinak se mi tohle nepovede dopsat :DDD

>Heart On Fire< //CZ//Kde žijí příběhy. Začni objevovat