osmdesát tři

1K 102 1
                                    

"Dobře, dobře. Dejme tomu, Lancelote, že tě někdy urážím."
"Denně."
"Není to denně."
"Denně, Cal."
"Přestaň mi říkat Cal, ty vidláku."
"Vidíš? Říkáš mi vidláku!"
"Mám začít s kopou hnoje?"
"..."
"Fajn. Dejme tomu, že tě někdy urážím."
"Denně."
"A teď koukej ty, jak si začínáš! Já ti chtěla říct něco, co by tě obohatilo na duši, ale ty si pořád tvrdohlavě jdeš za svým, Lancei, a to není dobrý. Měl by ses naučit mluvit s lidmi."
"Vážně, Californio? Vážně?"
"Jasně, že jo, na tvý duši mi záleží. Co bych pak směňovala se Satanem, až by mi odešly moje játra?"


Za tři čtvrtě hodiny mi začíná seminář, na který jsem měla přečíst 26 stránek Máchovy korespondence. A co místo toho dělám? Aktualizuju systém na telefonu a píšu Cal. Ať žije prokrastinace.

CALIFORNIA 5 [BONUS] ✔Where stories live. Discover now