Bangtan High School [Pozastaveno]

BHS Part #9

Pohled: NamJoon

Jen tak jsem seděl na gauči v obýváku a popíjel víno. Sledoval jsem, jak se ostatní baví a užíval si hudbu. Eun a Kyu byli u sestry mého otce, měl jsem docela volnou ruku. Přišel ke mně Jin a sedl si vedle.
"Nejdeš tančit?"
"Ne díky."
Položil jsem skleničku na stůl a zamyšleně jsem ho projel pohledem.
"Jinnie?"
Gestem naznačil ať mluvím.
"Nechceš se na chvíli vytratit?"
Oba jsme mysleli na to samý, a tak Jin svolil.
*Chytil jsem ho za ruku a vláčel za sebou až do druhého parta k mému pokoji. Skoro jsem ty dveře rozrazil, zatáhl jsem mojí princeznu dovnitř a zamkl za námi. Otočil jsem si ho k sobě a objal kolem pasu. Dlaněmi jsem přejel níž a zmáčkl mu jeho kulaťoučký zadeček. Jinnie potichu zavzdychal a zatahal mě za vlasy na týlu hlavy. Jeho ruce totiž byly obmotané okolo mého krku. Pomalu jsem ho políbil a on mi polibek hned začal oplácet. Poličku jsem ho strategicky dostrkal až k posteli a tu ho shodil. Vypadal krásně jak ležel na MOJÍ posteli a čekal na MĚ až si ho vezmu. Rozhodně jsem ho nemohl nechat čekat. Pomalu jsem na něj nalehl a zapřel se ve dne jeho ramen rukama, abych na něm neležel až moc. Zase jsem ho políbil a následně nás přetočil tak, že Jin na mně seděl a já se opíral o čelo postele. Rozhodně lepší. Jinnie se ke mně sklonil s němou žádostí o polibek a já mu vyhověl. Dlaněmi jsem mu zajel pod tričko a začal ho pomalu vyhrnovat. Nakonec mu ho i rovnou sundal a sobě taky, ať se necítí jeho tričko na tý podlaze osamoceně. Přejel jsem rty po jeho vnadném krčku a potěšeně se usmál. Vypadá chutně. Nemůžu ho ale vypít, je to přeci moje princezna. Možná bych trochu upít přeci jen mohl. Jemně jsem kousl do Jinova krčku a slízl krev co se tam hned objevila.
"Ó můj bože! Ta-ta chuť byla nepopsatelná! Nic lepšího jsem ve svém životě neochutnal."
Prahnul jsem po větším množství téhle chutné tekutiny, ale věděl jsem, že bych se pak už neovládl, tak jsem jen sledoval jak se ranka v mžiku oka zacelila. Pokračoval jsem polibky níž po jeho tělu až kam jsem mohl. Cestou jsem mu utvořil na jeho bělostné kůži pár modřinek. Je přeci můj a chci aby to bylo vidět. Jin i párkrát zavzdychal a křečovitě zarýval prsty do mých ramen. Zase jsem nás přetočil a pokračovat v kladení polibků směrem k lemu jeho kalhot. U jeho podbřišku jsem strávil nejdelší dobu, jelikož mě bavilo poslouchat jeho toužebné vzdechy a prosby ať pokračuji dál. Nakonec jsem jeho zoufalé prosby poslechl a osvobodil jeho ztopořený úd ze zajetí úzkých džínů. Sám jsem od skinnů taky pomohl a dál pokračoval v mojí oblíbené činnosti- trápení Jina. Přesunul jsem se obličejem k jeho stehnům a vydechl na ně horký vzduch. Jin se celou dobu klepal vzrušením. Pokládal jsem polibky na Jinovu vnitřní stranu stehen a on tiše vzdychal. Hudba pro moje uši.
Párkrát jsem ho do nich lehce kousnu a Jin zalapal po dechu: ,,J-Joone!"
To bylo znamení, že bych měl přestat. Přejel jsem jazykem po rankách a nechal je zacelit. Prsty jsem zahákl za gumu jeho boxerek, stáhl je dolů a hodil ke zbytku našeho oblečení na zemi. To samé jsem udělal i s těmi mými. Dál už to bylo vše zahaleno v oparu vzrušení, vášně a naší lásky. Dovedl mě do Ráje, do kterého jsem myslel, že nikdy nevstoupím.  

Po vzbuzení jsem si protáhl ruce a otočil se na bok. Vedle mě spala má princezna. Pohled na jeho krásnou tvář byl uspokojivý. Ležel jsem tak ještě pět minut, než se Jinova očka otevřela.
"Miluji tě." Zašeptal.
"Já tebe taky." Krátce jsem ho políbil.
"Chci, aby to tak bylo napořád."
"Já taky." Usmál jsem se, ale Jinnie trochu posmutněl. "Děje se něco?"
"Jsi přece upír, já zestárnu a zemřu... Ty budeš pořád tak mladý a budeš žít."
"Je to trochu smutný, ale z toho si nic nedělej, zatím jsme mladí oba, užívej si to."
"A jak? Jak si to mám užívat, když tohle vím?" Zvedl trochu hlas.
"Jinnie..."
"Ne Joone, já to takhle nechci. Udělej ze mě upíra." Řekl pevně.
"Ty ses zbláznil." Okamžitě jsem se posadil.
"Ne."
"To nemůžu, už jen pro to, že otec nenávidí nečistokrevné upíry, mohl by ti ublížit."
"Bojíš se svého otce? NamJoone? Pro tebe to podstoupím."
"Je to nebezpečné..."
Jin se posadil také a nahodil prosebný pohled.
"Prosím."
Chvíli jsem se rozmýšlel. I přes to, že vím, jaká to má rizika jsem svolil, jeho pohledu se nedalo odolat.
"Fajn... Nedělám to rád..."
Připlížil jsem se k jeho krku a ještě jednou ho kousl, tentokrát silněji a místo sátí krve, jsem do jeho žil vpustil svou, trochu pozměněnou. Ztěžka se nadechl. Když jsem se oddálil aspoň metr, viděl jsem jeho pobledlý obličej.
"Jak se cítíš?" Byl jsem docela vystresovaný, co se bude teď dít.
"Slabě a... zvláštně."
"To pomine, "kouzlo" začne působit za chvíli, budu ti muset vysvětlit pár věcí, teď pojď, určitě jim dole chybíme."
Přikývl a pomalu se postavil na nohy. Vytáhl jsem zpod postele svoje tričko, posbíral po podlaze ten zbytek a oblékl se. Chvíli jsem počkal na Jina, než najde svoje věci. Pomohl jsem mu se obléct a mohli jsme jít. Než jsme ale došli ke dveřím, podlomily se mu nohy a Jin se zhroutil k zemi.
"Jine!"