Jeho dcera - rodina se vrací

Kapitola 13

Nastal den druhého úkolu. Tentokrát Polyxena žádnou aktivitu vivinout nesměla. Jediné co mohla, bylo Harryho psychicky podpořit. Tento úkol se nesl zcela v režii jejího otce a Bartemiuse. Vadilo jí to, zvlášť když ani při třetím úkolu neměla být nějak zvlášť nápomocna. Alespoň mohla kout své vlastní plány. Nehodlala zůstat pod dohledem Albuse Percivala Wulfrica Briena Brumbála déle než je nutné. OVCE stejně nepotřebuje a mezi Smrtijedy bude užitečnější. Ale Morea tu bude muset zůstat. Cestou k jezeru jí do ruky strčila kousek pergamenu se vzkazem.

Večer v Komnatě Nejvyšší potřeby. Nikdo nic neví.
Pol

Snad to té žabce dojde. Na věži si zabrala místo hned u zábradlí, zcela ignorujíc samé zmijozelské, kteří se tlačili vedle ní a červený vetřelec se jim pranic nelíbil. Bohužel pro ně byl z tohoto místa výhled na celé jezero, což z něj dělalo nejlepší místo celého úkolu. "Hele, Raddleová,  lvíčci jsou dole." Dala jí Pansy Parkinsonová nepřímo najevo že by mohla vypadnout. "No a?" Pol bylo srdečně jedno že je nevítaná. Morea se protlačila vedle ní a se zmijozelskou samozřejmostí odstrčila Pansy za sebe. Její prskání a vzteklé pokusy dostat se zpět byly přerušeny ránou z děla, která oznamovala začátek hodiny, vyhrazené na splnění úkolu. Všichni soutěžící se vrhli do vody a chvíli se nic nedělo. Pak se z vody vynořil Harry a měl... žábry? Polyxena zamrkala, ale to už byl Harry opět ve vodě a vidět nebylo nic. "Vidělas' to taky?" Žďuchla do ní Morea a naznačila uznalé hvízdnutí. Poly pokrčila rameny a pomyslela si, že Barty se vyznamenal. Trvalo dlouho, než se něco začalo dít. Přesněji asi půl hodiny. Z jezera se vynořila francouzská princezna Fleur de Lacour v doprovodu jednoho z jezerních lidí a vzápětí se ozval kouzlem zesílený Brumbálův hlas, oznamující, že se Fleur nedostala přes ďasovce. Zvlášť ve zmijozelských řadách toto sdělení okamžitě vyvolalo řadu posměšků a narážek na Fleuřinu neschopnost. Po chvíli posměšky utichly a všichni se s novým očekáváním zahleděli na hladinu. Zhruba čtvrt hodiny před koncem limitu se vynořil Cedric Diggory, těsně za ním Krum a přesně ve chvíli, kdy skončil časový limit, i dvě postavy. Jakási drobná blondýnka a rudovlasá hříva, která mohla patřit pouze ztracenému Ronovi. Teprve když se ti dva dostali až k věži, vynořil se i Harry. Vlastně vyletěl a přistál na plošině prostřední věže. "Famfrpálista se nezapře." Ušklíbla se Morea. "Ne, to rozhodně ne." Souhlasila Polyxena. Ale byla nervózní. Jestli Harry nepůjde do bludiště první, celý otcův plán se může zřítit. Nesmírně se jí ulevilo když Brumbál a porota vyhlásili Harryho zachraňování všeho a všech jako hrdinství a dali ho na první místo s Cedricem.

●●●

Večer v Komnatě Nejvyšší potřeby seděly sestry Raddleovy každá ve svém křesílku a mlčely. "Proč jsi se mnou chtěla mluvit?" "Jde o Harryho Pottera." "Překvapení. Chceš mi vysvětlit proč tak chceš aby vyhrál? Na rozdíl od Hermiony si totiž nemyslím že sis Nebelvír až tak oblíbila." Pol se usmála. "Taky že ne. Ale když Potter vyhraje, táta se vrátí." To Moreu zaujalo. "Fakt?" "Fakt. Proto s tebou mluvím, protože až se vrátí, zůstaneš ve škole." V očích její sestry se objevil vzdor. "Je to jeho rozkaz." Pokrčila rameny Pol. "To si fakt myslí, že se nechám odstrčit? To nemyslí vážně!" Její další protesty přerušila Médeia, která se jí omotala kolem pusy. Pol se se spokojeným úsměvem pohodlněji uvelebila a než se Morea živého roubíku zbavila, začala mluvit. "Chce aby ses naučila všechno co můžeš. On tě to nenaučí, nemá čas, a krom toho potřebuje někoho, kdo tady bude verbovat a hlídat Snapea a Bartyho. Tebe podezřívat nebudou." "A tebe ano?" Morea se zřejmě nehodlala vzdát tak snadno. "Mě ano. Brumbál mi nevěří, protože se netajím tím, že se za svého otce nestydím. Ty nejsi tak okatá. Vypadáš mnohem nevinněji, chápeš?" Polyxenu už to začínalo unavovat, protože Morea chtěla objasnit podle ní naprosto zřejmé věci. Morea ji chvilku trucovitě pozorovala, ale pak se svezla hlouběji do křesla a ve tváři se jí objevila rezignace. "Tak jo." Souhlasila unaveně. "Super! Budu ti psát. Krom toho budeš celé prázdniny s náma." Povzbuzovala ji Polyxena. "Jasný. Pojď, ať nechytnem trest. To bych byla podezřelá taky." Před komnatou se rozloučily a zamířily každá ke své ložnici.