OSAMĚLÁ

neumírej!

*Michael*
Ráno mě probudili doktoři, aby Zkontolovali stav Mii.
,, Mia se moc nelepší, musíme ji zvýšit příjem tekutin "
Vylekal jsem se a stiskl Mii ruku.
Pak doktoři odešli a já si začal jen tak s Miou povídat..
,, Mio, přeju si, aby jsi to zase byla ty, ta usměvavá bezstarostná dívka, co se ničeho nebála, aby se to, co jsem ti řekl vůbec nestalo, aby si byla zdravá a pořád tady s námi"a pak jsem se rozbrečel a položil si hlavu do dlaní..

Byl jsem pořád u ní, nespal jsem a pořád jsem si to dával za vinu..
Doktoři mi říkali, ať se jdu dom prospat a já že ne a to když jsem šel domu, tak jsem nic nemohl sníst a myslel jsem pořád na Miin špatný stav.

----

Uběhl týden, co se Mia našla a Mia už na tom byla líp a dnes se měla probouzet a tak jsem u ní byl.
Držel jsem ji ruku a ležel si na ní.
Najednou jsem ucítil, jak se její ruka pohnula a já se na ni podíval a zjistil, že se Mia probouzí..

*Mia*
Otevřela jsem pomalu oči a viděla jsem rozmazaně, najednou jsem ucítila něčí stisk ruky. Podívala jsem se, kdo tu se mnou je a uviděla jsem Michaela.
Vzpamatovala jsem se, co se stalo s pak na mě Šla zlost..
,, co tu děláš, vypadni!! "
,, ne, Mio, nenecham tě tu samotnou "a náhle mě objal a já jsem se k němu přitiskla.
,, promiň mi to" Řekl Michal
,, za co, to já bych se měla omlouvat "řekla jsem smutně..

Ouu jee!! Nová kapitolaaa a vše good dopadlo!.. Možná 😈😂😂👌
Vaše Teeskaaa 😁💙💙💙