Osmiletý děcko má sen,
touží po tom celym srdcem a duší
Co zbyde mu v rukou za pár let,
však stále netuší
Držet bude jehlu,
ruce se mu budou klepat
Kůži samou jizvu,
o prachy se radši neptat
Máma na práškách,
otec bude držet pásek
Ztratí naději,
to nebude dopad prvních lásek
Bude sedět ten kluk na střeše, pozorovat svoje město
Loučit se s ním a ukazovat to staré známé gesto
Loučit se s městem, rodinou, přáteli, fetem, rozloučí se definitivně jedním krátkým letem
Skončí stejně jako plno těch šťastnejch dětskejch duší,
co mělo sen
Protože v dnešním světě se nesluší, aby někdo mohl mít třeba jen dobrej den
