Dramione - Navždy

11

"Hermiono , přišla jsi" řekl pan Zla , když si jeho dcera sedla vedle neho " A přivedla sis kamaráda. Rád tě vidím Draco" dodal.

"Bála jsem se o tebe" přiznala Hermiona , když si všimla Dracova překvapeného obličeje.

"Bála ses o mě?" Zeptal se překvapeně její otec.

"Ano" řekla a její otec se na ni usmál.

----------

Hermiona a Draco se vrátili pozdě večer do Bradavic. Hermiona a jeji otec se hodně sblížili. A její otec byl rád , že má Draca. Draco byl pro Hermionu něco jako velice dobrý kamarád teď. Podržel ji , když to nejvíc potrebovala.

"Hermiono , měla by sis jít lehnout. Je pozdě a už jsi určitě unavená. Ukaž doprovodím tě k tvoji koleji" řekl Draco a Hermiona přikývla. Vážně už byla unavená. V tichosti došli ke vstupu do Nebelvírské věže.

"Děkuji Draco , za všechno , co jsi pro mě udělal. Jsem ráda , že jsi můj kamarád" řekla Hermiona a Draco se pousmál.

"I já jsem rád , že jsi moje kamarádka , Hermiono." Řekl Draco a teď se usmála zase Hermiona.

"Dobrou noc , Draco" řekla Hermiona .

"Dobrou noc , Hermiono" řekl Draco a Hermiona vešla do svoji koleje a Draco se zase vydal do té své.