Story Wendy Darling /CZ

*9.CHAPTER*

*Wendy*

Po obličeji mi začali stékat slzy na konec jsem běžela zpět do své chatky. Jenže bych to nebyla já, kdyby se něco nestalo. Do někoho jsem narazila. Jen jsem řekla tiché promiň. Už jsem chtěla běžet dál, kdyby se ten člověk neozval. ,,Wendy. Počkej." Byl to Jeremy. ,,To ti vysvětlím v chatce." A chytla jsem ho za ruku a rychle s ním vlezla do chatky.

*Felix*

Šel jsem kolem té její chatky. Mrcha jedna, když Pana ovládá jak hodinky. Pak jsem si všiml, že se drží za ruku s Jeremym a jdou do její chatky. To musím říct Panovi, to pro něj ale bude radostná zpráva. Ne pro něj, ale pro mě. Sakra! Kde je?

*Wendy*

I s ním jsem došla do chatky, kde jsme se oba dva sedli na postel. ,,Když jsem se ráno probudila tak jsem si vzpomněla, že mám být mrtvá. Takže jsem odešla z chatky, se dozvědět od kohokoliv co se stalo. Zeptala jsem se Pana, který mi lhal. S tím že jste mi to zašili. Tomu jsem odpověděla, že tam nemám jizvu. Potom se naštval. To co ti teď řeknu tak to vypadlo z jeho úst. Doslova mi řekl. 'Kdybych chtěl tak by si dávno byla mrtvá! Měla by si být ráda že jsem tě nenechal umřít!'." Dořekla jsem to. ,,Chtěl bych ti něco ří...." Ani to nedořekl, protože doslova Pan rozrazil dveře. ,,Co tady děláte?!" Zakřičel. A Felix, mu něco začal šeptat. ,,No tak to ne!" Nějaký dva kluci mě chytli za ruce i Jeremyho. ,,Co do to taháš Jeremyho!" Zakřičela jsem na něj. Ten se na mě otočil s úšklebkem. ,,No jasně za zády se taháš s Jeremym!" Cože??,,To není pravda!" By mě zajímalo kdo mu to řekl? ,,Když to viděl Felix." Aha, od toho má tu blbost. ,,Jasně, že mě to nenapadlo dřív, že to bude on." Na konec jsme oba dva skončili přivázáni liánami kolem nějakého starého stromu.,,Nějaké poslední přání?" A nad zvedl jedno obočí. ,,Jedno bych měla. Chci, aby si pustil Jeremyho." ,,Cože?" Řekli Jeremy. ,,Wendy, nedělej to." ,,Je to tvoje přání?" ,,Jo." Jeremyho pustili a s ním šli pryč. Teď jsem tady zůstala s ním. Jenom, když ho vidím tak se mi dělá špatně. ,,Teď máš poslední šanci, mi říct pravdu!" ,,Já ti v ničem nelhala."

*Peter Pan*

,,Teď máš poslední šanci, mi říct pravdu!" ,,Já ti v ničem nelhala." No jasně, jenom se taháš s Jeremym. Za mými zády. ,,To ty by si měl říct pravdu. Nezapomeň kolikrát si mi lhal." Já, že jsem ji lhal. ,,Já jsem ti v ničem nelhal!" ,,Ne vůbec." Řekla ironicky., ,Já se nechovám jak děvka!" ,,Já-já..." Najednou už nemá slov.,,Chceš něco říct. Ty jsi monstrum!" To mi z obličeje zmizel úšklebek a nahradil ho vztek. Já že jsem monstrum? Neovládl jsem se a vlepil jí facku. Potom jsem odešel. Pořád jsem si v hlavě promítal, ten celý rozhovor. Neudělal jsem chybu??

*Wendy*

To mě tak ranilo, když mi řekl, že jsem děvka, ale ještě horší bylo když mi dal tu facku. To jsem se hned rozbrečela. Teď nebudu řešit jeho, ale sebe. ,,Lituji jenom toho jak se z něj stalo monstrum." Odmlčela jsem se. ,,Ale nelituji, jak skončí, žil sám, zemře sám!" A z ničeho povolili ty liány.