2.kapitola

232 5 10
                                    

"Co ti chtěl?" zeptala se Tris, když jsem se vrátila. "Nic, znáš Erica! Vždycky se snaží nahnat strach." odpověděla jsem. Snažila jsem se nedávat se ji do oči, aby nepoznala, ze lžu. "Nojo, klasickej Eric" řekla a už se v tom dál nehrabala. Díky Bohu. Byla jsem po dnešku docela unavená, tak jsem si šla lehnout dříve než ostatní.

Probudila jsem se až pozdě v noci, když jsem ucítila něčí ruku na puse. Otevřela jsem oči a viděla Erica, jak ukazuje, abych byla potichu. Vstala jsem a šla za ním. Vyšla jsem na chodbu a Eric mě popadl za ruku. "Kam jdeme?" "Ke mě! Zítra máte jako nováčci volno před druhou fází, tak nebude vadit, když budeme ponocovat." odpověděl a podíval se na mě se zlověstným úsměvem. Dorazili jsme před jeho byt. Pustil mi ruku, aby mohl odemknout. Vesla jsem dovnitř a sedla si na gauč. Jeho byt vypadal docela neobydleně. Neměl tu žádné fotky, žádné věci, které by o něm něco říkaly. Vypadalo to, že byt využíval jen ke spánku.

"Chceš něco k pití?" zeptal se. "Ne, dekuji" odpověděla jsem. Eric si sednul ke mně na pohovku. "Tak...chceš navázat, kde jsme skončili?! Podívala jsem se mu do jeho očí. Ani nevím, co jsem se v nich snažila najít. Nejspíše odpovědi na mé otázky. Eric se nahnul blíž ke mě. "Proč já?" musela jsem se ho zeptat. Potřebovala jsem to vědět. Sice byl Eric nejhezčí chlap, koho jsem kdy viděla, ale..... "Proč myslíš?" "Neodpovídej mi na otázku otázkou!" Naklonil se ještě blíž, ale tentokrát jsem ho nepřerušila. Přitiskl rty na ty mě! Přesedla jsem si na jeho klín. Zajel mi prsty pod tričko a držel mě za boky. Ani jsem si nevšimla, ze mi po chvíli rozepnul podprsenku. "Musím tě varovat! Nejsem moc milej ani v posteli. Opravdu to chceš?" Ani jsem mu neodpověděla a znovu jsem ho políbila.

Další kapitola je tu!!! Doufám, že se líbila ❤️ Omlouvám se za konec, ale v češtině mi připadá divný psát 18+ 😊😅

Naše Tajemstvíحيث تعيش القصص. اكتشف الآن