Není nic, jako zloduchové,
Kteří chtějí rozdělit společnost
A zda obrana proti nim je ctnost,
Netuším, nic už není nové,
Jen je chtějí přetáhnout na svou stranu.
A co máme vědět my?
Zrozeni z revoluce
Děti neklidných devadesátek
V co jsme doufali, byla evoluce
A ne falešný třpyt povrchních pozlátek
Jejichž význam se rozplyne v ruce.
Vyrostli jsme v letech mafie
Málokdo čekal, že to přijde znova
Že tak to na světě zkrátka je
Okolí náplní zahořklost nová,
Proudící skrze nadměrnou skepsi
Hluboko v mase společnosti sepsi,
"Nevěř těm, kdo říkají, že to bude lepší."
A když se hodnoty stanou předmětem sporů a práva,
Nikdy více nepoznáš, která cesta je ta pravá
Umlčeni tichem vyřčených slov,
Přemýšlíme, zda abrotés je slabost či ctnost
Nevidíme, kdo se vydává na myslí lov
Ve snaze ukořistit je pod svůj krov
A zamezit nám v uvědomění,
Že jiná cesta není
Než kázat podle svého srdce.
