Marcus and Martinus - Změna začíná

10. kapitola

Pohled Martinuse

Ráno jsem vstával ve 4:00, abychom se stihli připravit na cestu.

Pomalu jsem se vyhrabal z postele a šel do své soukromé koupelny, kde jsem provedl ranní hygienu.

Když jsem vyšel z koupelny, tak jsem přešel ke svojí skříni a vytáhl nějaký oblečení, který jsem na sebe rychle hodil.

Pobral jsem si všechny věci, které si beru s sebou a šel jsem dolů. Věci jsem si nechal v předsíni a šel za ostatními do kuchyně.

,,Dobré ráno" pozdravili mě rodiče, když jsem vešel do kuchyně.

,,Dobré" odpověděl jsem jim a posal se ke stolu a nalil jsem si pomerančový džus a vzal si rohlík s nutelou.

Po chvíli přišel Mac, popřál všem dobré ráno a posadil se vedle mě. Ke snídani si dal ovocný čaj a rohlík s nutelou.

Po snídani jsme si šli dát věci do auta, abychom za chvíli mohli vyrazit na hotel. Ještě jsme se šli rozloučit s mamkou a Emmou a mohli jsme s tátou vyrazit.

Po chvíli cesty jsem si vyndal mobil a sluchátka a za chvíli jsem už spal.

Vzbudil jsem se až, když táta parkoval v podzemních garážích. Pomalu jsme vystoupili a vzali si svoje věci a mohli jít nahoru do hotelu se ubytovat.

Po cestě jsme potkali pár fanynek, s kterýma jsme se vyfotili a dali autogrami.

Přišli jsme do haly hotelu, kde vůbec nikdo nebyl. Táta šel vyzvednout na recepci klíče od našich pokojů.

Pomalu jsme se vydali k výtahu a vyjeli do nejvyššího patra, kde jsme měli zarezervovaný dva pokoje.

Vešli jsme s Macem do našeho pokoje a já rovnou padl na postel. Po chvíli jsem si šel vybalit a vzal jsem si počítač, kde jsem si pustil nějaký film. Mac se semnou chvíli koukal, ale pak odešel do hotelové jídelny.

V půlce filmu jsem dostal hlad a tak jsem se rozhodl, že půjdu za Macem do jídelny si něco dát.

Vyšel jsem z pokoje a mířil jsem k výtahům. Když jsem se blížil k výtahům do někoho jsem silně narazil.

,,Strašně se omlouvám" začal jsem se hnedka omlouvat a pomohl jsem ji na nohy a zadíval jsem se ji do očí. Měla je krásně modré.

,,To je v pořádku" řekla a hezky se na mě usmála. Chvíli jsme tam stáli a koukali si vzájemně do očí.

,,Tak já půjdu. Zatím ahoj" řekla a prošla kolem mě do dlouhé chodby.

Chvíli jsem stál na místě  nebyl schopný pohybu. Po nějaké chvíli jsem se vzpamatoval a konečně nadtoupil do výtahu.

Ta holka mi někoho strašně moc připomínala. Měl jsem pocit jako bych ji odněkuď znal. Jako bych ji už někde viděl.

Po chvíli jsem přijel do přízemí a vydal se do hotelové jídelny za tátou a Macem.

Ahoj všichni!
Doufám, že se vám kapitola líbila. Za hvězdičky a komentáře budu moc ráda.

                                    Vaše Katte